Vedení sociální demokracie čeká na vnitrostranické referendum o vstupu do vlády s ANO

Vedení sociální demokracie čeká na vnitrostranické referendum o vstupu do vlády s ANO Zdroj: ČTK/Šimánek Vít

ČSSD by měla svoje referendum o vstupu do vlády s ANO ukončit. Ve sněmovně funguje jiná koalice

Více než 17 500 členů ČSSD se má postupně od tohoto pondělí v rámci svých stranických buněk vyslovit v referendu k možné účasti své strany ve vládě s ANO tolerované komunisty. Celý tento plebiscit dostává od samého začátku poněkud absurdní nádech a startuje v době, kdy ve sněmovně stále funguje jiná, tedy tradiční „stará“ většinová koalice ANO–KSČM–SPD. Sociální demokraté by proto měli své referendum hned ukončit.

Na úvod budiž řečeno, že nijak nezpochybňuji referendum jako nástroj vnitrostranické demokracie. Vstup či nevstup do vlády je vážná věc a je pozitivní, že se na to straničtí předáci ptají svých řadových kolegů a kolegyň. Ostatně i německá SPD použila stejný prostředek k tomu, aby si ověřila, zda vstoupit do velké koalice s CDU/CSU, či nikoliv.

Současná ČSSD je po volebním debaklu v tak žalostném stavu a bolestivé křeči, že referendum je vhodný nástroj pro zjištění nálad, a po aplikaci jejího výsledku už nikdo nemůže tvrdit, že se rozhodovalo a rozhodlo bez něj.

Tím však pozitiva celé věci končí a přicházejí některá „proč“. Například je s podivem, že strana časově referendum natáhla takřka do jednoho měsíce. Jako by to nešlo udělat mnohem rychleji, moderněji a pružněji, obzvlášť v dnešní době internetu a rychlé komunikace. Takhle to působí dojmem schůzování kdesi v 70. letech minulého století.

Úniky výsledků přes zákaz zveřejňování

Druhým škraloupem (a prvním z důvodů pro předčasný konec referenda) je skutečnost, že už od samého počátku některé stranické buňky nerespektují příkaz vedení, aby nebyly zveřejňovány jejich lokální výsledky. To snad nelze nazvat už ani mizernou disciplínou, ale přímo šlendriánem.

Uniklé výsledky se šíří rychle po celé zemi a nenamlouvejme si, že řadu členů strany klidně nemohou ovlivnit. Mohou! Pokud to takhle bude pokračovat, může to strana za týden či dva už dopředu zabalit, protože se může stát, že bez ohledu na výsledek hlasování dalších buněk bude již rozhodnuto.

Jiná koalice

Třetím škraloupem a klíčovým argumentem pro konec referenda je aktuální politická situace. Během úterního zasedání Poslanecké sněmovny došlo v programu schůze k vyřazení bodu o výrocích prezidenta Miloše Zemana ohledně novičku. Pro tento krok hlasovalo ANO, komunisté a SPD (+ poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna). Všichni tak byli svědkem toho, že v Poslanecké sněmovně stále spolehlivě funguje úplně jiná většinová hlasovací koalice než ta, do níž chce ČSSD vstoupit. Tento krok nelze vnímat jinak než jako plivanec do tváře ČSSD.

Zákonodárci ČSSD zřejmě mají silné žaludky a ve sněmovně zažili a přežili leccos. Jinak na tom jsou ale řadoví straníci, kteří tento stav mohou právem pociťovat jako výsměch. Je-li tedy ČSSD sebevědomá strana, která na sobě nenechá štípat dříví, měla by po tom všem své referendum ukončit, nechat si celou situaci vysvětlit a trvat na adekvátním protiopatření či zárukách. Protože pokud vše nechá bez reakce a bude i nadále ve svém „netajném“ a informačně děravém referendu pokračovat, zbytky voličského respektu a vážnosti jí definitivně protečou mezi prsty.