nahoru

Volby v Grónsku: Sny o nezávislosti na Dánsku, Číňané kroužící kolem nerostného bohatství a sebevraždy

Petr Sokol28. dubna 2018 • 10:00
Volby v Grónsku
Volby v Grónsku
• foto: 
ČTK/AP/Christian Klindt Soelbeck

Zatímco někteří voliči mířili na saních tažených psími spřeženími desítky kilometrů do volebních místností, psaly některé světové noviny o tom, že úterní parlamentní volby mohou Grónsko, které jako jediná země zatím vystoupila z Evropské unie, posunout k nezávislosti na Dánsku. Jenže situace je na největším ostrově světa trochu složitější.

Volby dopadly jako obvykle. Grónští voliči dali 70 procent hlasů stranám, které podporují osamostatnění země. Grónsko je totiž dosud součástí Dánského království a dá se říct, je nejrozsáhlejší kolonií světa.

Většina původního obyvatelstva, kterému se už neříká Eskymáci, ale Inuité, sní o nezávislosti, ale její nastolení je z mnoha pohledů problematické. Proti mluví nejen přírodní podmínky, v Grónsku žije na obrovském území jen něco přes padesát tisíc obyvatel. Pro srovnání si představte Prostějov rozprostřený na území, do něhož by se celá Francie vešla tři a půlkrát a celá Česká republika dokonce 27krát.

Levice proti levici

Zajímavé je, že tradiční strany oslabují už i na polárním kruhu, z čehož by u nás mohl mít radost Andrej Babiš. V Grónsku jsou ale i tradiční strany trochu jiné než jinde. O výhru ve volbách zde dlouhodobě soutěží levice a ještě větší levice – sociálnědemokratické uskupení Kupředu (Siumut) a krajně levicové Společenství Inuitů, které by v evropské politice patřilo až někam mezi komunistické strany. Obě podporují nezávislost a obě nyní ztratily poměrně dost hlasů.

Převaha nacionalistické levice je přesto logická, když se podíváme na grónský rozpočet. Země je ekonomicky závislá na rybaření, které tvoří 90 procent vývozu, a na dotaci z Dánska. „Mateřská“ země každoročně naplní celou polovinu grónské kasy a dotuje tím provoz největšího ostrovního zaměstnavatele, kterým je sama autonomní grónská vláda. Bez peněz, které každoročně „připlují“ z Dánska, by se místní ekonomika rychle zhroutila.

Nezávislost a čínská spása

Zastánci samostatnosti se proto vždy v intervalu několika let upnou k informacím, že se v Grónsku objevilo nové naleziště nerostů, které by konečně mohlo nahradit peníze přicházející z Kodaně. Pomáhá jim trochu i příroda, která kvůli globálnímu oteplování odkrývá nová, dosud nedostupná naleziště. Politici po každém objevení nových surovin začínají hned řešit otázku, zda povolí těžbu a komu dají patřičné licence.

V poslední době i tady daleko na severu krouží hlavně čínští investoři, kteří slibují zapojit Grónsko do projektu severní větve nové hedvábné stezky, což by zde obnášelo zejména vybudování nových letišť. Ty Grónsko, kde ani největší obce nejsou propojeny silnicemi, opravdu nutně potřebuje. Na jejich výstavbu čínskými firmami se ale moc netváří Spojené státy, které tu mají v Thule velkou vojenskou leteckou základnu a uvědomují si velmi dobře, že z Grónska je blíže do New Yorku než do Kodaně.

Naopak místní politici vidí v čínských investicích alternativu vůči závislosti na Dánsku, a i proto grónský premiér nedávno uzavřel v Pekingu na místní poměry významnou ekonomickou dohodu.

Předchůdci brexitu

Vize nezávislosti vybudovaná na základě dohody s Čínou ale ve volbách oslabila. Nejvíce posílili středopravicoví demokraté, kteří neblouzní o nezávislosti, ale chtějí především rozvíjet těžbu nerostných surovin, i když je jim jasné, že to bude mít dopad na dosud panenskou grónskou přírodu.

Demokraté také jako jediní aspoň trochu koketují s otázkou návratu do Evropské unie. Grónsko je totiž dosud jedinou zemí, která dotáhla do konce odchod z Evropské unie. Hned jak místní obyvatelé dostali na konci sedmdesátých let od Kodaně autonomii, vypsali si referendum, v němž většina hlasovala pro odchod z tehdejšího Evropského společenství. Tématem byla hlavně otázka rybolovu, která je i dnes hlavním důvodem, proč velká většina obyvatel Grónska členství v EU odmítá.

Smutný primát

Vedle nezávislosti se v předvolební kampani mluvilo také o dalším velkém problému grónské společnosti, kterým jsou sebevraždy. Země totiž drží tragický primát v podobě nejvyššího množství sebevražd na počet obyvatel. Odborníci zdůrazňují, že lidé si tu nadprůměrně často sami berou život nikoli kvůli chladu či zimní tmě, ale hlavně kvůli tomu, že se zdejší tradiční společnost nedokázala přizpůsobit moderní době.

Sebevraždy jsou vlastně jen špičkou ledovce negativních jevů v grónské společnosti. Třeba spotřeba alkoholu je tu dvojnásobná oproti zbytku Dánska a Dánové často nekorektně vtipkují o tom, kolik toho Inuité vypijí. Vypráví se třeba vtip o tom, jak se celý grónský parlament kolektivně usnesl, že všichni poslanci půjdou na protialkoholní léčení. Mimochodem Inuité si i kvůli podobným vtipům stěžují, že je Dánové neberou úplně vážně. A Dánové zase nechápou, proč se Grónsko chce odtrhnout, když ho musí sami živit.

Komplikované soužití Grónska a Dánska ale bude i po letošních volbách pokračovat. Grónsko zatím nemá jinou alternativu, přestože by velmi chtělo. 





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,610
21,760
29,240
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější