Zopakuje prezident USA Donald Trump stejnou strategickou chybu jako jeho předchůdci?

Zopakuje prezident USA Donald Trump stejnou strategickou chybu jako jeho předchůdci? Zdroj: ČTK

Pokud Trump stáhne vojáky ze Sýrie, bude to prohra jako v Iráku. Opět na to doplatí i Evropa

Americká armáda dokáže při nasazení všech prostředků stále porazit kohokoli na světě. Ovšem přispět pak v některých zemích k nastolení míru a demokracie se zjevně nedaří. Na mnoha místech tyto státy kolabují, nebo v nich panuje anarchie a chaos – například v Iráku, Afghánistánu či Libyi. Prezidenti Spojených států ale ve strategických chybách pokračují dál. Další nastane, když Donald Trump stáhne vojáky ze Sýrie.

Amerických vojáků je sice v Sýrii (podle oficiálních zdrojů) jen něco kolem 2000, ale kromě speciálních jednotek jsou zde poradci u ozbrojené syrské opozice a také experti navádějící bombardovací letadla, která startují ze základen v Iráku, Turecku či zemí u Perského zálivu. To pomohlo v Sýrii porazit Islámský stát a na severu a východě země zajistilo silné postavení Kurdům. Existovala u toho i tichá dohoda, že Rusové zde nebombardovali americké cíle a opačně, přestože se jedná o soupeře.

Pokud Američané úplně odejdou, bude to vítězství režimu Bašára Asada a jeho ruských a íránských spojenců, kteří zde vojensky mohutně zasahují (za přispění libanonského teroristického hnutí Hizballáh). V nesnázích se opět ocitnou i Kurdové, na které permanentně na severu Sýrie útočí turecká armáda.

Amerika v Sýrii vyklidila pole Moskvě

Opuštění Sýrie by byla stejná americká prohra, jakou jsme viděli v Iráku či jaká probíhá v Afghánistánu (i když zde část jednotek armády USA zůstává a asistují u toho i čeští vojáci). V Iráku (od vlády, politických stran až po ozbrojené složky) má dnes silné pozice teokratický Írán, což je něco, co nemůže být pro Západ do budoucnosti nijak výhodné. Dotýká se to bezprostředně i Evropy a Česka, protože konflikty na Blízkém východě a jinde vyživují migraci.

Hříchy Západu jsou na Blízkém a Středním východě velké a bohužel se neustále opakují. Například za amerického prezidenta Baracka Obamy se jen několik měsíců po vypuknutí protivládních protestů a následném povstání proti Asadovi objevila zbožná přání, že pád režimu je jen otázkou krátkého času. Možná by i byl, kdyby se Amerika do toho více vložila, jenže ona vyklidila pole Moskvě a Teheránu.

Neobsazené americké ambasády

Navíc Spojené státy výrazně pokulhávají i na poli diplomatickém, což se ještě více projevilo po nástupu nové administrativy, protože každý prezident tradičně mění mnoho velvyslanců. Dnes mají USA neobsazených skoro 40 velvyslaneckých míst po celém světě, kromě jiného i v tak důležitých zemích, jako je Turecko, Jordánsko, Libye, Egypt a Saúdská Arábie. Vůbec nemají diplomatické styky se Sýrií (zde je zastupuje Česká republika), Íránem či Súdánem, nebo jsou tam jejich ambasády uzavřeny.

Pokud tedy Donald Trump odvolá vojáky ze Sýrie, tak to bude jednoznačné vítězství Íránu, Ruska, Turecka a také některých teroristických skupin, které zde pořád působí. Naopak oslabeni budou Kurdové a syrská opozice, která je už teď v hluboké defenzivě.

Nastolit v Sýrii za stávajících podmínek trvalý mír nebude jednoduché, spíše se to v krátké době jeví jako vysoce nepravděpodobné. To je mimořádně špatná zpráva i pro Evropu. Pokud se někdo u nás těší na odchod Američanů ze Sýrie, nejedná v českém národním zájmu. Nic dobrého to pro nás znamenat nebude. Ale to je stejná písnička, jakou jsme slyšeli i jinde.