Přímá volba starostů? Děkuji, nechci.

Hned na úvod je dobré připomenout, že nyní nemáme plnohodnotnou vládu, ale tzv. vládu v demisi. Tedy bez dostatečné podpory klíčové Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Člověk by v demokratickém právním státě očekával, že vláda v demisi bude jen udržovat nezbytný chod státu a nebude se (řečeno slovníkem filmu Jáchyme, hoď, ho do stroje – pasáž „Zápis do juda“) pouštět do žádných větších akcí, když „nejsou převlečení“.  

Ale chyba lávky, Babišova „nedůvěryhodná“ vláda nejen že se pustila do celkem velkých personálních rošád (od např. ředitelů veřejných nemocnic až po vysoké ministerské úředníky), ale brousí si zoubky i na naši normu norem – tedy Ústavu ČR. Jako právníka mne nejvíce zaujala opakovaná snaha o zavedení referenda a přímé volby starostů a hejtmanů.

Je smutné, že někdo si již při pomyslném zápisu do juda, pardon do vlády nejen rozděluje medaile, ale rád by nadto přepsal pravidla tohoto sportu.  

Jelikož o tématu referend jsme již několikrát psali, budu se v dnešním komentáři stručně věnovat druhému „ústavnímu nápadu“ – přímé volbě starostů (resp. hejtmanů).

Jak známo, zejména Okamurovo hnutí SPD a část hnutí ANO usiluje o novelu ústavy, ve které navrhuje zavést přímou volbu starostů a hejtmanů. Předkladatelé si od návrhu údajně slibují větší zodpovědnost přímo volených starostů (resp. hejtmanů) ke spravovanému obecnímu a krajskému majetku.

In media res: Zavedení přímé volby starostů (resp. hejtmanů) nepokládám v dnešní době za nezbytné, spíše naopak. Vnímám ji spíše jako typickou zbytečnou změnu pro změnu. Možná má za cíl vypustit mlhu halící skutečné problémy.

Jako vysokoškolský právní pedagog říkám silným hlasem – dnešní systém komunální (resp. regionální) politiky nevykazuje žádnou zásadnější systémovou potřebu na takovou razantní změnu.

Navíc pokud zavedeme přímou volbu starostů, museli bychom „překopat“ celý systém kompetencí obecních orgánů.  Proboha proč? Uvědomují si politici (zejména) z SPD a ANO, že zavedení přímé volby by zbytečně rozkolísalo celý systém, který se tak pracně od roku 2000, kdy byl v rámci rozsáhlé reformy veřejné správy přijat mj. dnešní zákon o obcích (a též mj. zákon o krajích), budoval a usazoval?

Z odborných kruhů připomeňte negativní stanovisko k přímé volbě starostů např. Svazu měst a obcí ČR či řady specialistů z (relativně) nezávislých akademických kruhů. Proti je samozřejmě i mnoho zkušených starostů a radních z praxe, tedy z českých, moravských a slezských radnic. Tím, že je proti většina parlamentní opozice asi nemá moc smysl argumentovat, tuto kritiku naši „demisionáři“ zpravidla odbudou mávnutím ruky, že ji řídí „pán Kalúsek s pánom Fialem“, kterým se nechce makat.

Z palety problémů vyberme kupříkladu: Pokud bude starostou zvolen někdo, kdo nepatří k žádné straně či hnutí vládnoucímu ve městě (obci),  jak se pak bude efektivně dohadovat s radou města či s městským zastupitelstvem?  

Model, kdy bude přímo zvolen starosta, který nebude mít podporu zastupitelů, je v zásadě nesmyslný. Plodí více problémů než radostí.

Někdo řekne, tak se pan starosta se zastupitelstvem dohodne, od toho tam přece je! Ano, snad se i nakonec dohodne, ale k čemu je pak zavedení přímé volby starosty? Dnešní systém nepřímé volby právě mnohem lépe vede k tomu, aby se starostou stal právě člověk konsenzuální a rozumný. A ne, aby si starosta dělal vlastní sólo politiku, odlišnou od zastupitelstva města.  

Do mozaiky komunální politiky, kterou se snaží destabilizovat výše zmíněný návrh na přímou volbu ještě spadá mj. skutečnost, že v posledních letech výrazně přibylo případů snažení se o zbytečnou kriminalizaci obecních a městských zastupitelů. Tisk o nich též opakovaně psal. Nemusí to ihned skončit pravomocným trestním rozsudkem a odnětím svobody. Ono není vůbec příjemné být po celé roky pouhým „sprostým podezřelým“.

Na podzim letošního roku máme komunální volby. Pokud by tento trend pokračoval, v obecních a městských zastupitelstvech by nikdo rozumný zasednout za chvíli opravdu nechtěl. Tato nechuť je ostatně mnohde, zejména v menších obcích, zjevná již nyní. Nezapomínejme, že odměny neuvolněných zastupitelů obcí jsou v řádu stokorun.

A to nyní stranou ponecháváme nesmyslně přísný režim nových majetkových přiznání pro lokální politiky.

Do mozaiky ataků na územní samosprávu možno ještě mj. přičíst, že hnutí ANO (tedy A. Babiš) před cca půl rokem rázně mediálně komunikovalo, že chce zrušit obecní zastupitelstva. Miliardář vloni v létě říkal mazaně: Proč se mají hádat nějací v podstatě líní politici na zastupitelstvu? Ať se tyto „kecárničky“ zruší. České, moravské a slezské obce a kraje přece může řídit jen osvícený starosta a hejtman, ne? Řídit obce jako firmu!

Tak snad alespoň tento revoluční nápad pana Babiše opustil. Doufejme.

Podtrženo a sečteno – není doba na zbytečné a drahé pokusy. Zavedení přímé volby starostů dnes není potřeba. Řekněme jasné ne změnám pro změny!