nahoru

Vyjedenou státní kasičku by opět mohly zachránit dluhopisy pro občany. Nabídne stát aspoň slušné podmínky?

Jiří Štefek15. února 2018 • 13:27
Alena Schillerová přebírá ministerstvo financí
Alena Schillerová přebírá ministerstvo financí
• foto: 
ČTK

Ministerstvo financí zvažuje, že by opět začalo vydávat dluhopisy pro řadové občany neboli drobné investory. Nic zatím ještě není jisté, ale vše se nachází ve stadiu pokročilých úvah. Ale pozor. Za eventuální novou emisí státních dluhopisů určitě není a nebude snaha obyčejným lidem jakkoliv závratně finančně přilepšit.

Důvod je jiný a velice prostý: stát bude potřebovat kupu peněz na splacení starých dluhů a financování těch nových. Velcí investoři ale už začínají dělat drahoty a za půjčení dalších peněz chtějí stále více. Proto (nejspíš) opět přichází čas zkusit podojit vycepované a poslušné ovečky, rozuměj české občany. 

Na úvod dovolte pár čísel, ať jsme všichni v obraze. Podle aktuální Strategie financování a řízení státního dluhu si v letošním roce stát hodlá půjčit celkem 351,6 miliardy korun. Z těchto peněz chce splatit staré dluhy, zaplatit úroky z běžících úvěrů a pokrýt financování schodku státního rozpočtu. Jen pro doplnění, v loňském roce stát potřeboval na obsluhu státního dluhu a další výše popsané operace přes 290 miliard korun.

Online přenos z olympijského hokeje: Česko - Korea >>>

Půjčky na staré půjčky

Z těchto čísel je patrné, že stát si každým rokem potřebuje půjčit astronomické sumy jen na to, aby zaplatil staré dluhy. No, i slovo „zaplatil“ je dost diskutabilní. Přesnější je tvrzení, že staré dluhy prostě splatí novým dluhem. Lidově řečeno vytluče klín klínem. 

Pro zisk potřebných stovek miliard vydává pokladniční poukázky a státní dluhopisy, které prodává bankám, investičním a finančním fondům, a to jak českým, tak zahraničním. Zatímco vloni či předloni tito investoři požadovali za půjčené peníze takřka titěrné zhodnocení (mnozí spekulanti ve vidině posílení české koruny po konci intervencí půjčovali dokonce za záporný úrok), nyní je situace zcela odlišná. Koruna posílila, Česká národní banka zvýšila úrokové sazby a najednou ouha. Investoři chtějí za své peníze i několikanásobně vyšší úrok. Stát ale peníze nutně potřebuje a musí situaci vyřešit. 

Naducaná prasátka

Ministerstvo financí se proto začíná rozvzpomínat i na prosté lidičky. Ti mají doma naducaná prasátka a v bankách se jim na běžných účtech válí stamiliardy korun. Tak proč je nevyužít? Státu se moc nechce platit tučné úroky silným bankám a fondům. Věří, že české vycepované ovečky se nechají zlákat na pár drobků, a díky jejich penězům si tak stát nebude muset tolik a za tak draho půjčovat jinde. 

Ale pozor, dluhopisy pro drobné střádaly a řadové občany je dobrá věc a není to žádná novinka. Na západě či v USA drží občané nemalou část dluhu svého státu (mnohdy i desítky procent z něj). V Česku před pár lety měl takto stát od občanů půjčeno přes 80 miliard korun, nyní to je jen něco málo přes 20 miliard.

Někdejší ministr financí Andrej Babiš v době svého úřadování však nechtěl tolik lidem platit a na spořicí dluhopisy nakydal tuny špíny kvůli jejich prvotnímu nulovému zdanění (dluhopisy se vydávaly v hodnotě jedna koruna a daň se zaokrouhlovala na celé koruny dolů) a udělal z autora tohoto projektu Miroslava Kalouska velekněze temných sil. Další emise pak zarazil. Všude se chlubil, že si půjčuje jinde a za lepších podmínek. Ano, tehdy tomu tak bylo. Drobným detailem byla jen skutečnost, že takto lacino či zadarmo si půjčovala řada dalších zemí, protože po masivním uvolňování peněz Evropskou centrální bankou se evropské finanční domy doslova topily v bankovkách. 

Vítaný kámen v zatuchlých vodách

Teď je jiná doba. V Česku úroky vzrostly a je jasné, že cena peněz narůstá. Banky si to uvědomují jen v okamžiku, když někomu půjčují. Ke zhodnocení vkladů lidí se zatím moc nemají. Běžné účty nenesou nic a spořicí účty jen o něco málo více. Nabídka spořicích dluhopisů by proto byla vítaným vhozením kamene do tuzemských zatuchlých bankovních vod. Nyní jde o to, aby stát potenciálním drobným věřitelům nabídl alespoň trochu důstojný úrok. Ti by pak odčerpali klidně i desítky miliard korun z běžných účtů (za které od bank nic nedostávají). Stát by získal peníze na svůj provoz a financování dluhů, banky (nebo alespoň některé) by se přestaly chovat jako lakomý Krkovička, musely by zvednout úroky i u vkladů. Ve finančnictví by opět začalo platit staré pravidlo, že za půjčení peněz se platí. 

Nyní je otázkou, nakolik prozíraví budou úředníci a vyšší potentáti na ministerstvu financí. V jejich rukou je rozhodnutí, kdo bude mít – byť i částečný a omezený – prospěch z rostoucích dluhů státu. Jestli běžní občané, kteří svému státu půjčí a svůj následný nemalý výdělek utratí za zboží či služby v domácí ekonomice, anebo banky, které tím jen znásobí už tak tučné zisky, které pak stejně odvedou do zahraničí. Řada normálních lidí v tom má jasno. Má to tak i stát a jeho odpovědní činitelé?

Spořicí účty: Jaké jsou sazby? A plánují banky navýšení úroků? >>>





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,860
22,180
28,920
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější