Václav Klaus mladší.

Václav Klaus mladší. Zdroj: Jan Zátorský / Empresa Media / Profimedia

Je chybou, že se ODS kvůli Klausovi mladšímu pře, měla by naopak více využít jeho potenciálu

To, že Václav Klaus mladší udělá v ODS průvan, se vědělo dávno před říjnovými volbami. V posledních dnech a týdnech se ale ukazuje, že ten průvan může být pro někoho větší, než je některým občanským demokratům milé. Jenže různé názorové proudy patří do výbavy pravicových stran, důkazem jsou britští konzervativci. Místo aby ODS dokázala své nejvýraznější osobnosti využít ke svému prospěchu, někdy se zdá, že se spíše utápí v nesmyslných třenicích.

Část ODS i některá média například vyčítají Václavu Klausovi, že hlasoval jako jediný poslanec z Demokratického bloku (parlamentní seskupení čtyř pravicových a středových stran) pro to, aby Okamurův kůň Radek Koten (SPD) byl předsedou bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny. Klaus to ještě okořenil slovy, že „SPD je normální demokratická strana“, s čímž velká část opozice zásadně nesouhlasí.

Jenže bouře nad jeho hlasováním není na místě, protože Klaus to jasně vysvětlil v rozhovoru pro Český rozhlas: „Obsazení výborů byla dohoda všech devíti stran. Čili třeba já nebo poslankyně Černochová jsme byli zvoleni hlasy SPD. Kdyby hlasovali proti nám, nejsme tam.“

Na rozdíl od toho, jak média interpretují jeho slova, také ani nenaznačil, že by hlasoval pro vládu Andreje Babiše a stal se takzvaným přeběhlíkem. „Vzhledem k tomu, že hnutí ANO nejedná s ODS o vládě, nedovedu si představit, že bych takovou vládu mohl podpořit, že by se v ní nějaké naše programové priority objevily,“ řekl Klaus v Českém rozhlase. Přesto byl některými lidmi obviněn, že se chystá pro Babiše hlasovat.

Václav Klaus mladší je příliš samostatná osobnost, aby se zcela a vždy podřídil stranickým přáním. Pokud si bude myslet něco jiného, bude také jinak hlasovat. Není to žádná zrada, jen jiný pohled na výkon politiky.

 

A že ODS nemusí znít pouze jedním hlasem, za kterým by rád někdo viděl pouze „antibabišismus“ a „antizemanismus“, je dnes zřejmé.

Občanští demokraté si nechali po volbách zpracovat interní průzkum, ve kterém se také objevilo, jaká je podpora jednotlivých osobností ODS. Z výsledků průzkumu společnosti Ipsos vyplývá, že voliči dali hlas ODS zejména „kvůli programu a ideologii strany“. A to až 51 procent z nich. Další důvody na druhém a třetím místě byly „osobnosti, které strana má“ (14 procent) a „osoba lídra“ (13 procent).

Když se ale podíváme, jaké osobnosti ODS její voliči ve vlastním interním průzkumu jmenují, je zřejmé, že občanští demokraté s potenciálem některých svých lidí nedokážou pracovat. Zde je pořadí: Petr Fiala – 18 procent; Václav Klaus – 16 %; Petr Bendl – 12 procent (ten se nakonec nedostal do sněmovny); Martin Baxa – 11 procent (předseda regionálního sdružení v Plzeňském kraji); senátor Lumír Aschenbrenner – 7 procent (zvolený za Plzeň-město); pražská starostka a poslankyně Jana Černochová – 5 procent; někdejší šéf pražské ODS Filip Humplík má také 5 procent.

Kdo zná, jak ODS funguje, ví, že ne všechny z vyjmenovaných osobností dokáže strana dobře využít ke svému prospěchu. Někdo má ke stranickému korytu prostě daleko blíž a má více spojenců než někdo jiný.

Dohady, které produkují někteří členové ODS kolem Václava Klause mladšího, jsou proto kontraproduktivní, ke zlepšení situace nepovedou a ani celkově neposilují opozici. Klaus je samostatná jednotka, tak se to musí brát. Že se to někomu nebude líbit, je jistota. Ale to je tak všechno, co se s tím dá dělat.