nahoru

Nejdříve byli z hospod vyhnáni kuřáci, teď by je mohli následovat lidé s mobilem. Kdo bude další?

Jiří Štefek23. listopadu 2017 • 07:00
Zákaz kouření změnil podobu pražských ulic. Kuřáci ovládli chodníky
Zákaz kouření změnil podobu pražských ulic. Kuřáci ovládli chodníky
• foto: 
Zbyněk Pecák

Více než třetina lidí v České republice by uvítala chodit do restaurací, kde by byl zákaz používání mobilních telefonů. Z průzkumu, který zveřejnil Český svaz pivovarů a sladoven, vyplývá, že více než 35 procentům respondentů používání mobilů vadí, obzvlášť když u jednoho stolu sedí více lidí. Nepřipomíná vám to něco podobného z nedávné doby?

Narážím samozřejmě na takzvaný protikuřácký zákon, který v tuzemských restauracích i nálevnách nejhrubšího zrna platí od 31. května letošního roku. Jeho cílem bylo ochránit zdraví nekuřácké části populace. A to i těch lidí, kteří si ho do té doby kazili sami a zcela dobrovolně tím, že do zakouřených lokálů chodili.

Nikdo přitom nebral v potaz protesty hospodských, kteří argumentovali úbytkem hostů a dopadem na jejich tržby, stejně jako těch, jenž namítali, že nikdo nikoho do zakouřené hospody nutit nechodí a že počet nekuřáckých zařízení v okolí je stále více.

Nyní je to velice podobný princip. Lidé jsou pohoršeni tím, že když přijdou na oběd nebo si večer sednout na skleničku či pár piv, sedí poblíž někdo, kdo má telefon stále u ucha, píše SMSky nebo tam aranžuje skupinová selfíčka. Jenže vlastnictví mobilu, ale ani telefonování na veřejnosti není trestný čin či přestupek, a tak si každý může dělat, co chce.

Jakožto nekuřák, který přesto léta navštěvoval hospody či restaurace kde se kouřilo, jsem byl vždy proti zákazu kouření. Do těchto prostor jsem chodil dobrovolně a při své svobodné vůli a pokud by se mně tam nelíbilo, nečinil bych tak. Stejný přístup mám i k aktivně až horečně „mobilujícím“ lidem. Myslím si o nich své, ale respektuji je. Samozřejmě nic nelze paušalizovat, řada lidí z titulu své profese musí telefonovat a dělá tak častěji, než jiní. To je zkrátka fakt.

Když jdu s někým na oběd, povídáme si. Když jdu sám, čtu si třeba noviny. Telefon mám samozřejmě u sebe, ale během čekání na jídlo sám od sebe netelefonuji ani nevyřizuji – s výjimkou několika málo výjimečných případů - pracovní agendu. Když někdo zavolá, buď telefon típnu anebo odběhnu tam, kde nikoho nebudu rušit a budu hlavně rozumět, co mně druhá strana říká. Přestat chodit do podniků, kde čas od času po celý oběd bezděky vyslechnu x telefonických hovorů ale neplánuji.

Ačkoliv na rozdíl od kouření není používání mobil zdraví škodlivé, v obou případech jde o stejný princip. Existuje tu určitá skupina lidí, která by ráda své potřeby a své postoje nadřadila potřebám a postojům někoho jiného. A to bez ohledu na dopady, které by mohly vzniknout třetí straně.

Když to vezmeme do krajnosti a vzali za fakt, že by bylo telefonování v restauracích zakázáno, mohlo by to vést k dalšímu odlivu hostů. Například v létě by si lidé koupili kávu v kelímku a bagetu a dali by si oběd v parku, protože by při něm náhodou potřebovali vyřídit i několik hovorů. Už slyším ty nářky – a to zcela oprávněné -postižených provozoven.

Je proto potřeba tento a jim podobně zhovadilé nápady rázně odmítnout. Protože pokud by to takto dálo pokračovalo, za pár let by do restaurací nemohli lidé v tričku, protože je správné chodit do nich v košili. Lokály by také nemohli navštěvovat lidé v brýlích, protože se od sklíček odráží světlo a oni si přece také mohou koupit kontaktní čočky. A skončit by to mohlo tím, že každý host dostane maximálně čtyři piva, protože bude nějakými kvazivědeckými studiemi prokázáno, že po pěti a více pivech lidé plácají blbosti a hosty u okolních stolů (kteří mají u sebe teprve první nebo druhé pivo) ruší vzrušené debaty, o tom jak spasit svět včetně české politiky.





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,620
21,830
29,070
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře