Je to už mnoho let, kdy šel Mirek Topolánek do voleb s poetickým heslem „Svěží vánek – Topolánek“. Teď někdejší předseda vlády ohlásil, že chce kandidovat na prezidenta České republiky. Podle jeho posledních vyjádření to ale tentokráte nebude žádný vánek. Spíše uragán, který bude cloumat jak současným favoritem prezidentského hlasování Milošem Zemanem, tak novým premiérem Andrejem Babišem. Topolánek se rozhodně nebude držet u země, jak to často dělají Jiří Drahoš a Michal Horáček. Kromě mnoha předností si ale expremiér sebou nese do boje i některé zátěže.
Kromě Miloše Zemana je právě Mirek Topolánek ze všech prezidentských kandidátů člověkem s nejsilněji vyprofilovanými politickými názory, navíc s něčím, co nemá každý – razí i určitou ideologii, kterou bychom mohli označit jako pravý střed. Dokáže své názory precizně formulovat, nebojí se některé věci říkat hodně nahlas. To bude zcela jistě mnoha lidem konvenovat.
Topolánkovy názory jsou jasně prozápadní, a přestože se v posledních letech věnoval byznysu, na rozdíl od jiných českých politiků nenadbíhá kvůli obchodu Rusku či Číně. Na české poměry je i hodně proevropský. Tím nemyslím, že by schvaloval nesmyslné regulace EU. Po celé Evropě si vytvořil i velkou síť kontaktů.
Několikrát se v posledních dvou letech také jednoznačně a ostře vyjádřil i k migrační krizi, terorismu a islamismu. Udělal v tomto směru něco, co měla dělat ODS, TOP 09 a lidovci dohromady – nečekat až tuto důležitou agendu přeberou popcornoví exhibicionisté typu Tomia Okamury.
Mirek Topolánek je také zdatný rétor, který je svým vyjadřováním blíže průměrnému voliči, než intelektuálským elitám. Pravda, jadrný je někdy až na samé hraně snesitelnosti, protože se domnívá, že je u toho i velmi vtipný. Na druhou stranu není Topolánek kandidátem pro každého, na to si spíše hrají Jiří Drahoš a Michal Horáček. V síle sdělení (nemyslím v obsahu) je to spíše zemanovská váhová kategorie.
Na sto procent se dá ale očekávat, že kritici budou Topolánkovi vyčítat jeho někdejší velmi úzké propojení s lobbistou Markem Dalíkem, či takzvanou toskánskou aféru (v roce 2009 se v Itálii sešla skupina vlivných politiků, podnikatelů a lobbistů, mezi kterými byl i Topolánek). Některým zase bude připomínat tolik proklínaného Miroslava Kalouska. Ten má také od někoho podporu, ale jiní jej považují za zloducha české politiky.
Mirek Topolánek je rovněž velmi emotivní člověk a proto bude v kampani důležité, zda při očekávaných soustavných útocích na svoji osobu udrží nervy na uzdě a bude k tomu přistupovat s nadhledem. Pokud ano, zcela jistě zamíchá kartami v hlasování, protože Miloš Zeman je i kvůli zdravotnímu stavu a nekonečným výpadům na všechny strany pro mnoho voličů trvale nepřijatelný.
Dá se také předpokládat, že na rozdíl od jiných se Topolánek bude častěji vyjadřovat k nejrůznějším krokům Andreje Babiše, což mu také může přihrát část elektorátu. Babiš je totiž, jak jsme viděli v posledních volbách, silný, ale část veřejnosti ho odmítá akceptovat.
V případě expremiéra proto nečekejme žádný svěží vánek, ale pořádný uragán názorů a možných střetů. Někteří voliči by to mohli pochopit tak, že proti silnému Zemanovi konečně nastoupí také někdo podobně nesmlouvavý. Mirek Topolánek přitom velmi dobře ví, že jeho prezidentská kandidatura je nekonečnou loterií. Taková ale bývá politika - i zdánlivě neuskutečnitelné věci se někdy nakonec stanou. V každém případě máme s Topolánkovou kandidaturou konečně postaráno o pořádnou prezidentskou řachandu.
