I ten, kdo má doma kuchyň spíše na ozdobu, či ten šťastlivec, jehož rodinné nákupy obstarává jiný člen domácnosti, si určitě povšiml zvýšené ceny másla. Samozřejmě že masového máslového problému si povšimli i politici včetně levicového premiéra spíše nelevicové vlády Bohuslava Sobotky.
Rostoucí ceny másla chce Bohuslav Sobotka rázně zastavit, inu, blíží se volby. Předseda vlády proto mj. vybídl ministra financí Ivana Pilného (nominant babišovského ANO), aby úředníci a úřednice MF ČR zjistili, zda se při prodeji másla neporušuje zákon o cenách.
Proč je máslo vlastně drahé?
Odbornou (nikoliv politickou) odpověď nabízí Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO): Ve stručnosti napsáno — výroba mléka v největších producentských zemích klesá, což dohromady se špatným počasím ve světě způsobuje, že světová cena másla poskočila letos v létě takřka na historický rekord. Pakliže je máslo dražší ve většině světa, logicky zdražuje i v našem Česku.
Dle údajů FAO naopak spotřeba másla nadále roste, respektive rostla do zmíněného zdražení. Proč vlastně v posledních letech opět stoupla obliba „staromilské potraviny“ zvané máslo? Proč zase začalo vytlačovat moderní zdravé „hipsterské“ margaríny?
Dle zemědělských analytiků zákazníci znovu svými peněženkami hlasují pro tzv. přírodní potraviny! Z toho přirozeně plyne větší zájem mj. o máslo, a naopak kdysi preferovaný margarín (posměšně také nazývaný jako „bílá voda“) nechávají ležet v obchodech.
Popularitě másla prý napomohly i nedávné odborné studie, které zpochybnily souvislost mezi máslem a kardiovaskulárními chorobami. Navíc mléko a máslo nadto znovu více nakupují také početní Číňané. A je vymalováno, podhoubí pro růst cen másla jako vyšité. Tím nijak nepopírám známý fakt, že na globálním zdražování másla se snaží občas obohatit více, než je zdrávo, i někteří naši obchodníci. Příležitost dělá vyšší zisky.
Jak již před časem v tisku trefně shrnula mladá pedagožka z ESF Masarykovy univerzity, též příležitostně přispívající do Reflexu, Hana Lipovská: Cena zboží na volném, neregulovaném trhu je určena poptávkou a nabídkou. Čím více zboží poptáváme a čím méně je ho na trhu, tím dražší bude. Základní poučka z učebnic ekonomie platí i v případě másla.
Dalším důvodem zvýšené ceny másla je částečně oslabené euro oproti dolaru. A protože se s máslem celosvětově obchoduje především v amerických dolarech, je o to evropské vzhledem k oslabenému euru ohromný zájem.
Zpět k Sobotkovým návrhům
Ačkoliv se mnohým zdají Sobotkovy aktivity na tomto úseku sympatické – leckdo by si asi řekl: Konečně se někdo stará o problémy obyčejných lidí, vláda se vážně zajímá, kolik stojí máslo… –, mám za to, že velké plody tato snaha, při znalosti základních ekonomických zákonitostí, nepřinese a ani z povahy věci přinést nemůže. V nadsázce řečeno, už zde pár let nemáme centrální plánování a řízení, proto jsem k výše citovaným premiérovým aktivitám v zásadě skeptický.
Asi ani největší zastánce regulací reálně nečeká, že vláda vydá nařízení, že máslo bude stát maximálně například 29 Kč, notabene by takový právní akt byl v rozporu s unijním právem, taktéž nemůže nikdo rozumný předpokládat, že česká vláda může nařídit omezení marže zrovna na máslo. Sečteno, ani vládě ČR, ani oslovenému ministerstvu financí ČR v tržním hospodářství nepřísluší regulovat cenu másla a nemají k tomu de facto ani relevantní právní nástroje.
Navíc do informační mozaiky je dobré dodat, že dnešní průměrná cena okolo 52 korun za kostku másla je sice historicky nejvyšší nominálně, ale reálně nikoliv. Jak již proběhlo i českým tiskem, v porovnání s padesátými či osmdesátými lety v tehdejším Československu (a zejména vzhledem k tehdejším mzdám a platům) je máslo dnes levnější.
Rada spotřebitelům na závěr – nekupujte máslo do zásoby! I studentovi druhého ročníku „ekonomky“ je jasné, že se tím vytváří tlak na další růst ceny. A to snad nechceme, ne?
