nahoru

Raketou na Mars. Kosmický program žije díky vizionářům typu Elona Muska

Bohumil Pečinka22. září 2017 • 15:15
Ilustrační kresba.
Ilustrační kresba.
• foto: 
Ivan Steiger

Raketou na Mars, poletíme zas – ty a já. Raketou jen já a ty a touhletou – jen pro nás. Tenhle hit zpívala nedávno zesnulá zpěvačka Věra Špinarová v sedmdesátých letech 20. století. Ne náhodou. V západních i východních médiích se každý den psalo o letech do vesmíru, nových prototypech raket a dobývání planet. Tato doba měla kolumbovský étos objevování nových území a světadílů, které – na rozdíl od Kolumbových dob – nebyly tam někde za mořem, ale tam někde nahoře.

Nikdy nebyla tak oblíbená sci-fi literatura a v kinech se promítaly jeden za druhým filmy, v nichž byli hlavními hrdiny kosmonauti nebo mimozemští ufoni. Doba byla hodně poháněna politikou, protože Spojené státy a tehdejší Sovětský svaz chápaly kosmonautiku jako soutěžení dvou politických systémů. Kdo měl o raketu víc na oběžné dráze, měl touto optikou vyspělejší režim.

O deset let později ale nálada úplně vyvanula. Komunistická říše zvaná Sovětský svaz stále více zaostávala hospodářsky, takže začala ve vesmírném programu škrtat jako první. Demokratické Spojené státy se zase musely přizpůsobovat rostoucím požadavkům svých voličů na různé veřejné projekty a sociální programy, takže se začalo škrtat tamtéž.

Z amerických vládních záměrů vypadl plán jak stálé základny na Měsíci, odhadovaný na sto miliard dolarů, tak letů na Mars, které by prý stály pětkrát tolik. A tak vesmírný program upadl, vlivní vědci časem odešli do soukromého sektoru a převládli lidé s mentalitou úředníků.

Karel Pacner, legenda české žurnalistiky, píšící půl století o vesmírných projektech, dnes soudí, že to byli lidé typu vizionáře a podnikatele Elona Muska, kteří svými myšlenkami o dobývání kosmu vesmírný program NASA obrodili. I díky nim dnes američtí bossové u kormidla vědeckého výzkumu soudí, že do deseti patnácti let skutečně vznikne na Měsíci základna, kde se bude testovat vliv na život lidí, mj. kvůli letům na Mars, které mají začít od třicátých let 21. století.

Je docela možné, že přistání člověka na Marsu bude sledovat ještě současná generace našich čtenářů. Těmto a dalším tématům se v novém tištěném vydání Reflexu věnuje kolega Miroslav Cvrček v materiálu s názvem Soukromé dobývání vesmíru a následný rozhovor se spolupracovníkem slavného Elona Muska.

Pěkné čtení.

Reflex 38/2017



Klíčová slova: editorial, vesmír, kosmonaut



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,750
21,890
28,860
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře