Známý německý týdeník Stern odpálil ve čtvrtek bombu. Dal na obálku svého nového vydání hajlujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa a opatřil to titulkem „Sein Kampf“ (Jeho boj) v narážce na Hitlerovo nechvalně známé dílo Mein Kampf. Je ale otázkou, zda právě Němci mají „laškovat“ s něčím podobným. Největší německý židovský týdeník Jüdische Allgemeine Zeitung totiž ve středu zveřejnil text, který dokazuje, jak mezi intelektuály v Berlíně sílí antisemitismus.
Obálka s hajlujícím Trumpem samozřejmě vyvolala mimořádně vášnivé diskuse po celém světě. Dočkala se frenetického potlesku od odpůrců amerického prezidenta, ale i stejně silného odsouzení jeho příznivců. V samotném Německu je (na rozdíl od Spojených států) nacistické hajlování zakázané zákonem.
Týdeník Stern představuje na obálce Trumpa zabaleného do americké vlajky a se zdviženou pravicí. Hlavní titulek zní „Sein Kampf“, (tedy „Jeho boj“), což je narážka na Hitlerovu odpornou knihu Mein Kampf. V podtitulku ještě němečtí novináři napsali „Neonacisté, Ku Klux Klan, Rasismus: Jak Donald Trump rozdmýchává nenávist v Americe.“
Budiž, berme to jako novinářskou licenci a upozornění na některé výroky Trumpa po nepokojích ve městě Charlottesville ve Virginii, kde americká bílá pravice pochodovala ulicemi, někteří lidé u toho také hajlovali a křičeli „Židé nás nenahradí!“. Trump zpočátku tyto projevy související se sporem o staré pomníky a sochy dostatečně neodsoudil.
Byla to podle všeho náhoda, ale právě tuto středu zveřejnil největší židovský německý týdeník, Jüdische Allgemeine Zeitung, text, ve kterém poukazuje na silný antisemitismus některých Němců, který zasahuje i intelektuální vrstvy společnosti. To ale němečtí politici a média, na rozdíl od Trumpa, tolik neřeší. Tyto projevy jsou totiž často spojené s kritikou Státu Izrael a to se v Evropě „může“ a „nosí“. Přestože například kancléřka Angela Merkelová považuje Izrael dlouhodobě za spojence.
Například tento týden několik německých umělců odmítlo vystoupit na festivalu „Pop-Kultur“ se zdůvodněním, které je stejně nepochopitelné jako bylo Trumpovo váhání, koho vlastně za nepokoje v Charlottesville postavit na pranýř. Umělci nevystoupili, protože festival dostal sponzorský dar od izraelského velvyslanectví v hodnotě 500 euro. Za tak banální věcí je ale latentní antisemitismus, kterým je Evropa doslova prosycena.
Kampaň proti Izraeli je v tomto případě propagována bojkotem a sankcemi, především kvůli tomu, že židovský stát podle jeho kritiků okupuje část palestinského území. Na druhou misku vah se ale nedávají teroristická palestinská organizace Hamás, ani to, že palestinské školy učí děti k nenávisti ke všemu židovskému. Což je jev stejně trvalý, jako nevyřešený izraelsko-palestinský problém.
Spisovatel Philipp Peyman Engel poukázal v případě bojkotu festivalu v Berlíně na to, že městský radní pro kulturu ho odsoudil jako „nechutný“, jenže starosta německého hlavního města Michael Müller k tomu mlčí. Trumpa ovšem pravidelně kritizuje. „Téma antisemitismu provází v Berlíně pokrytectví a nečestnost,“ napsal Engel. Přitom strana SPD (sociální demokracie), která je v berlínské vládě nejsilnější a Müller je jejím členem, oficiálně považuje bojkot Izraele za reálný projev antisemitismu.
V červnu zase tři protižidovští aktivisté narušili akci na prestižní berlínské Humboldtově univerzitě, kde vystoupila liberální izraelská politička Aliza Lavieová a Deborah Weinsteinová, která přežila holocaust. Ani toto nechutné vystoupení aktivistů u něhož byla verbálně napadena žena postižená holocaustem, nijak ostře berlínský starosta nekritizoval.
Abychom ale byli spravedliví, němečtí představitelé v Mnichově a Frankfurtu, akce, které vyzývají k bojkotu Izraele, za antisemitské považují. Třeba v Brémách je tomu ale opačně.
Hajlující Trump přinesl časopisu Stern velkou pozornost a jistě to bude prodejní hit. Jen poukazování na nacistické manýry a vedle toho letitý antisemitismus některých Němců jaksi nejdou u našich sousedů dohromady.
