nahoru

Firmy hledají lidi všude možně. Máte poslední možnost změnit místo nebo si říct o zvýšení platu

Jiří Štefek1. srpna 2017 • 14:20
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
• foto: 
Profimedia.cz

Podle aktuální statistiky Evropského statistického úřadu Eurostat byla v červnu letošního roku míra nezaměstnanosti v České republice 2,9 procenta, což je nejnižší hodnota v celé Evropské unii. Něco na tom asi bude, protože dnes a denně slyšíme v médiích nářky tuzemských firem, jak se jim nedostává lidí. Jedním dechem však dodávají, že musejí též „razantně zvyšovat“ platy, aby jim zůstali alespoň současní zaměstnanci. Je tomu skutečně tak?

Na úvod samotného článku dodejme, že metodika výpočtu nezaměstnanosti Eurostatu se trošku liší od metodiky používané tuzemským ministerstvem práce a sociálních věcí. Podle ní byla ke konci června v České republice bez práce rovná čtyři procenta lidí (přesně 297 439 osob) a jednalo se tak o nejnižší úroveň od června 1998. Přes určitou odchylku však i tato statistika potvrzuje fakt, že v Česku má nyní práci snad úplně každý, kdo alespoň trošku pracovat chce.

Jenže to není všechno. Firmy v současné době na trhu nabízejí dalších 183 500 pracovních míst. A pokud neseženou lidi v Česku, hledají v zahraničí nebo to pytlíkují přes všechny možné či nemožné agentury. Statistici vedle toho hlásí, že v Česku rostou mzdy nejrychleji za několik posledních let a podle všeho bude růst pokračovat i v příštím roce.

Vše se tváří tak, jak se tu mají Češi dobře a majitelé firem si sami od pusy utrhají, aby mohli svým lidem přidat. Jenže při pohledu na růst ekonomiky, vývoj zisků firem, ale i srovnání s okolním světem je růst platů v Česku stále nedostatečný, ba až směšný. A nahrává-li dnešní doba něčemu, tak je to čas pro změnu zaměstnání nebo pohovor s šéfem, na jehož konci by mělo být citelné zvýšení platu. Protože je-li stav české ekonomiky a firem skutečně takový, jak je prezentován, unese ekonomika roční růst platů i o deset procent. Všichni by měli mít na paměti, že tzv. „hojné roky“ za dva či tři roky skončí a pak firmy už třeba dalších několik let většině lidí nepřidají ani korunu.

Nebojte, nejsem takový snílek a blázen, abych nevěděl, jak vypadá mzdová situace v české ekonomice. Vím, že jsou odvětví a profese, ve kterých jsou mzdy skutečně nízké a jakékoliv jejich navýšení může s ekonomikou dané firmy pořádně zacvičit. Je mně známo, že pracovní výkon některých lidí se moc práci nepodobá a jejich kvalifikace je dosti vachrlatá. A konečně jsem si rovněž vědom, jak velkou část nákladů zaměstnavatele tvoří odvody na pojistném za zaměstnance. Ale toto vědí všichni, není to žádná novinka.

Otázka však je, jestli je popsaný stav potřebný a jestli je jeho udržení do budoucna stůj co stůj správné. Říkám, že není. Například už jen kvůli tomu, že za několik desítek let stát nebude mít pořádně na důchody a co si lidé neodloží ze svých platů, to jim nikdo nedá. A z platů okolo 11 či 12 tisíc čistého měsíčně se toho, věru, na stáří moc nenašetří.

A nyní mně dovolte trochu nudné (leč potřebné) statistiky. Podle posledních dostupných dat Českého statistického úřadu činila průměrná mzda v České republice v prvním čtvrtletí letošního roku 27 889 korun (21 281 korun čistého). Přičemž takzvaný medián, který půlí Čechy dle příjmů na dvě stejné poloviny a odpovídá tak nejčastější vyplácené mzdě, byl 23 704 korun (18 397 korun čistého).

Hovoříme zde o modelovém případě, kdy zaměstnanec nemá děti. Jinými slovy, zhruba 2,5 milionu lidí, kteří chodí denně do práce, přinesou každý měsíc domů maximálně jen mírně přes 18 tisíc korun čistého, ale často i mnohem méně. A pokud by průměrná mzda i medián (opět zdůrazňuji, že jde čistě o modelový výpočet) i letos vzrostla o slibovaných cca 5,5 procenta, vzroste průměrný čistý měsíční výdělek o 1050 korun u průměrné mzdy a o 889 korun u mediánové mzdy. Je toto skutečně důvod k jásání? Při růstu cen potravin a dalších věcí?

Kdyby byla česká ekonomika v recesi a byly tu jiné závažné problémy, dala by se šetřivost (nezapomínejme, že i dnes existuje v Česku mnoho firem, které v posledních letech svým lidem nepřidalo ani korunu) a či zdrženlivost firem v přidávání poněkud i pochopit. Ale v dnešní době? Jistě, řada firem na velké přidávání nemá. Proč tomu tak je, to je téma spíš na dizertační práci o struktuře české ekonomiky, technické a technologické náročnosti profesí či o podílu ekonomiky s vysokou přidanou hodnotou.

S postupujícím technickým pokrokem ale řada profesí či celých odvětví bude mít problémy a zanikne. Nebude teď, za dva či pět let, ale třeba za deset let už ano. U těch ostatních to je na velké zamyšlení především pro jejich majitele a šéfy, kteří mají své jisté a žijí z prodaného kvanta polotovarů. Ti by měli hlavně pocítit i tlak zespoda od lidí, kteří nechtějí jen montovat cosi a posílat to za hranice, aby skutečný zisk z toho měl někdo jiný.

V minulých letech mohl každý, kdo chtěl zvýšit plat slyšet od svého šéfa větu „tak klidně běž, na tvoje místo tu za dveřmi čeká dalších deset lidí“. Nyní už takový luxus takřka nikdo nemá, za jeho dveřmi nikdo nečeká a proto chtě nechtě musí sáhnout do měšce a přidat. A tvářit se, jak moc si svých lidí váží. Ale buďme si jisti, že nemalá část firem by ustála zvýšení platů mnohem razantnější. Jde jen o to nebát si o to říci. V dnešní době je hlad po lidech v určitých profesích takový, že změna místa, které je nedostatečně ohodnocené, se vyplatí.

Téma mezd se stává jedním z hlavních bodů letošních voleb do Poslanecké sněmovny. Nyní už jde jen o to, aby se nad tím přesto planě žvanit a začalo se konat. Za pár let už bude pozdě, ekonomika zpomalí a kdo si teď něco nevydupe, za pár let už si na to nesáhne ani náhodou. A to ještě na další pěkně dlouhou dobu dopředu.



Klíčová slova: mzdy, zaměstnanost, ekonomika, peníze



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,620
21,830
29,070
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře