Miroslav Kalousek - kniha Naši pastýři.

Miroslav Kalousek - kniha Naši pastýři. Zdroj: Dan Materna / Mafra / Profimedia, archív

Kalousek vydal mimořádnou knihu, nahradil v ní to, v čem dlouhodobě selhává stát i politika

Volby jsou za rohem a čeští politici proto chrlí v míře nebývalé i knihy. Něco napsali sami, něco jim vytvořili jejich poradci, něco je kompilace dřívějších textů. Zcela jinou cestu zvolil předseda T0P 09 Miroslav Kalousek. Vlastním nákladem vydal seznam kněží, kteří byli perzekuováni, vězněni či zavražděni nacisty, nebo trpěli za komunistického režimu. K tomu dodal příběhy amerických armádních kaplanů za druhé světové války. Dílo s názvem „Naši pastýři“ je téměř veřejnoprávní, ale poučné.

Samozřejmě i Kalousek sleduje vydáním knihy vlastní zviditelnění před volbami. Jenže forma této prezentace je v našich poměrech ojedinělá. Těžko říci, zda mu také přinese nějaké voličské hlasy navíc. V každém případě udělal věc, na kterou náš stát i většina politické reprezentace bohužel v podstatě rezignovaly.

Je to proto zcela rozdílné od knižní produkce jiných politiků. Poradci Andreje Babiše za něj napsali svižné povídání „O čem sním, když náhodou spím“. Pavel Bělobrádek nabídl popis svého příběhu v díle „Na život!“. Petr Fiala vydal na jaře knihu „Rozum a odvaha. Jak čelit současným výzvám a krizím Evropy“ (a prý chystá do voleb ještě další knihu). Prezidentský kandidát Jiří Drahoš zase nabídl rozhovory „Věda života“.

Podstatný rozdíl je v tom, že Miroslav Kalousek sice sám knihu vydal, ale kromě minimalistické předmluvy v ní není o něm vůbec nic. Důvod vydání uvedl tento: „Kniha, která se Vám dostala od ruky, vznikla díky rozhořčení. Nebyl jsem sám, koho rozhořčily výroky některých levicových politiků, kteří tvrdili, že klérus za války kolaboroval s nacisty.“ Ano, úplný začátek knihy vyšel i s tím půvabným překlepem, kde se píše „kniha, která se Vám dostala od ruky“. Takže co vidíme, když ji vezmeme do ruky.

V první části jsou jména a kratičké profily 471 kněží, řeholníků i církevních hodnostářů, kteří působili na území bývalého Československa a to v době před, po či po druhé světové války a nacistický nebo komunistický režim je nějakým způsobem omezoval a likvidoval. Někteří z nich za svoji statečnost a neochotu kolaborovat s totalitními režimy zaplatili svým životem. Nejedná se pouze o lidi české národnosti, ale také o Němce, Poláky i zástupce dalších národů Československa.

Je skutečně gigantickou ostudou, že na tyto lidi se více nevzpomíná, že se někdy málo připomíná jejich osud, že byli často vytěsněni z naší historie. Přispěli k tomu nejenom nacisté a komunisté, ale paradoxně i podstatná část české politické scény po listopadové revoluci. V tomto směru, je proto kniha velmi záslužná.

Většinu díla pak tvoří speciální příloha „Kaplani na válečném poli“ od Donalda F. Crosbyho. Ten popsal osudy a příběhy amerických kaplanů sloužících v armádě. Někteří byli váleční hrdinové, protože nejenom poskytovali duchovní útěchu, ale někdy zachraňovali v boji životy svých vojáků. Čtení je to poučné a v některých částech až mrazivé. Zajímavé je, že také Crosby připomíná, že o osudu těchto lidí by se mělo hovořit více. Ve srovnání s námi je ale Amerika v tomto směru o hodně dál.

Není to sice v tomto případě úplně podstatné, protože příběhy z knihy jsou dostatečně silné samy o sobě, ale dílo je nedotažené. Sám Kalousek si to uvědomuje, když v předmluvě říká, že chybí fotografické materiály. Zejména u našich pastýřů by to bylo vhodné a dobré. Příčinou byly podle všeho peníze. Tak snad v příštím vydání. V knize jsou i některé překlepy, část o amerických kaplanech chtělo daleko více stylisticky upravit a můžeme mít i další výhrady.

Největší předností díla je ale faktografická bohatost, která vyplňuje díry v hodnocení naší historie.

Otázkou ovšem v tomto případě je, proč něco podobného vydává vlastním nákladem předseda jedné politické strany? Proč více s takovými osudy nepracuje veřejnoprávní Česká televize, která žije z koncesionářských poplatků občanů? Proč se k těmto osudům obracejí zády někteří politici? Proč o to vytrvale nepečuje stát a jeho příslušné instituce? Věnuje se tomu dostatečně i samotná církev, především katolická, které se to nejvíce dotýká?

Krok, který Miroslav Kalousek vydáním knihy „Naši pastýři“ udělal, je zvláštní. Není to totiž nic, co by mohlo jakkoli rezonovat na sociálních sítích a dílo se ani neobjeví v mnoha recenzích. Je to gesto. Pokud chtěl do předvolebního třeštění přispět něčím originálním, tak se mu to podařilo.

Projekt „Naši pastýři 1938 – 1945 je akcí „Spolku Vojenské muzeum Loučka-Pearl Harbor“. Inicioval ho právě Miroslav Kalousek a zaštítil ho kardinál Dominik Duka.