nahoru

Drábová, Gazdík, úředníci, starostové a střet zájmů na krajské úrovni

Petr Kolman30. června 2017 • 13:25
Dana Drábová a Petr Gazdík - ilustrační snímek.
Dana Drábová a Petr Gazdík - ilustrační snímek.
• foto: 
Milan Malíček / Právo / Profimedia

Vysoce postavení státní úředníci či ministerští náměstci by v budoucnu mohli být současně řadovými krajskými zastupiteli. Na novele zákona o volbách do zastupitelstev krajů se na pondělním zasedání shodl Sobotkův kabinet. I méně chápavého čtenáře napadne, že zmíněná vládní novela „odpovídá“ mj. na situaci šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové.

Dodejme, že poslanecký návrh předložil předseda hnutí STAN Petr Gazdík spolu s ministrem vnitra Milanem Chovancem. Správným cílem je uvést do souladu služební zákon a zákon o krajských volbách, což mne jako právníka těší.

Po pravdě řečeno, to, že by pár vysokých úředníků zasedlo do křesel řadových zastupitelů našich samosprávných krajů (tedy nikoliv jako hejtmani či tzv. uvolnění členové krajských rad), mi nijak zásadně nevadí.

Vždyť i úředník má nezadatelné ústavní právo zapojit se do veřejného života, jinou otázkou je, aby jejich krajskou činností netrpěla jejich primární práce na ministerstvech či jiných ústředních orgánech státní správy.

Problém u krajských zastupitelů vidím dlouhodobě někde jinde!

Krajský dvouhlavý rytíř

Jak si mohli při všech minulých krajských volbách povšimnout i méně pozorní čtenáři-voliči, kandidátní listiny napříč politickým spektrem byly pro krajské volby doslova nadité starosty obcí a měst z daného kraje.

Úvaha je jasná – lidi je znají z obcí, budou je tedy volit! Jelikož podprahově zejména cítí, že jejich starosta „na tom kraji, co se teď volí“, pro jejich obec (či mikroregion) prolobbuje něco navíc.

O plnohodnotný souboj idejí či programů ve smyslu ústavně garantované politické soutěže se zde přirozeně většinou nejedná. Spíše převládá pocit – obec Třešňová tam bude mít starostu a my z obce Angreštové ne, to, sousedé, přece nedopustíme…

Výhrou pro kandidující strany je, pakliže mají v kraji starostu nějakého většího města. Jestliže voliči z těchto lidnatějších měst uplatní výše popsaný princip, přirozeně přehlasují občany z malých obcí. A pěkný krajský volební výsledek je doma.

Samozřejmě se nesmí jednat o problémového starostu, zrovna obviněného z korupce či bojujícího s jiným aktuálním průšvihem.

Nejde zde o střet zájmů, jemuž dnešní české pozitivní právo dává zelenou? Proč zde mlčí různé Rekonstrukce státu a obdobné spolky?

A co obce, které starosty v krajských zastupitelstvech nemají? Nejsou jejich občané nepřímo diskriminováni?

Úvahy do budoucna

V některých minulých článcích mi čtenáři (zdvořile i méně) vyčítali, že popisuji problém, ale nenavrhuji jeho řešení. To zde napravím.

Zastávám silný názor, že zákon by měl zakázat v budoucnu současný výkon funkce starosty (respektive místostarosty) obce a krajského zastupitele. Mělo by být preventivně zabráněno střetu zájmů, jenž se zde zřetelně nabízí. Ze zákona krajský zastupitel má a musí jednat v zájmu všech občanů celého kraje, a pokud krajský zastupitel-starosta upřednostňuje svou obec, tak jedná protizákonně.

Už ze zadání – umožňujícího zmíněné současné dvojjediné postavení – plyne, že je zde něco systémově hodně špatně nastaveno.

Určitě mi nevadí, pokud starosta lobbuje za svou obec, pokud to dělá férově z pozice „zvenku“, tedy jako starosta obce, za nekalosoutěžní však považuji, když to dělá „zevnitř“, tedy jako krajský zastupitel! Mám za to, že zákonodárce by zde měl učinit brzy změnu.

Autor je právník a VŠ pedagog





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,540
21,650
28,580
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře