Zlínský senátor František Čuba (zvolený za prezidentskou Stranu práv občanů) se kvůli dlouhodobé absenci v Senátu rozhodl vzdát se svého platu, křeslo v horní komoře parlamentu si však ponechá. Čubův stranický předseda Jan Veleba takové gesto označil za „chlapské a čestné“, ve skutečnosti k němu přiléhají spíš úplně dvě jiná slova: „vyčurané a čecháčkovské“.
Přitom člověk Čubova formátu něco takového vůbec nemá zapotřebí. Je snad již všeobecně známo, že tento někdejší ředitel „zázračného“ JZD Slušovice se dožívá vskutku požehnaného věku, kdy zdraví už tolik neslouží. Snad nikdo by nehnul ani brvou, kdyby už před mnoha lety zatoužil po plném odpočinku a dodnes si užíval život spokojeného penzisty.
Čuba se však rozhodl jinak. V roce 2012 kandidoval do krajského zastupitelstva Zlínského kraje (získal post radního), o čtyři roky později kandidoval do Senátu a ve druhém kolo tohoto klání se mu podařilo z Valdštejnského paláce na Malé Straně vyšoupnout dlouholetou sociálně-demokratickou senátorku Alenu Gajdůškovou. Ta tehdy své vyřazení takřka hořce „obrečela“ s tím, že lidé volili někoho, koho ani neviděli a kdo nedělal žádnou volební kampaň.
Ve své neviditelnosti Čuba pokračoval i během úřadování v Senátu. K ničemu se moc nevyjadřoval, jeho vystoupení u řečnického pultíku byla vzácná jako pomyslný šafrán. Posledních devět měsíců už do Senátu nechodil vůbec. Ex-senátorka Gajdůšková teď může říkat, že už tehdy měla pravdu. Ale je jí to pochopitelně k ničemu.
Mediální tlak na Čubovy absence nakonec přinesl kýžené prohlášení, že se vzdá svého platu i náhrad, ale křeslo si nechá. Nevím nyní, nakolik pocházelo z Čubovy hlavy, zda jej s někým konzultoval nebo byl do něj prostě vmanévrován (nezapomeňme, že eventuální Čubovou rezignací by Janu Velebovi formálně zanikl senátorský klub), ale takhle chlapské a čestné gesto nevypadá. Tím měla být rezignace na mandát a poukázání všech peněz z uplynulých devíti měsíců na dobročinné účely.
Nakonec se nestalo nic, Čuba si mandát ponechá a (zřejmě) mu zůstanou i prostředky, které pobíral po dobu svých absencí. Vyjádření, že úřadoval ve Zlíně a chodil tam do kanceláře, prostě nestačí. Senátoři se volí proto, aby zasedali v Praze v Senátu, diskutovali nad zákony či hledali legislativní hrubky napáchané Senátem. Čuba svými absencemi fakticky rezignoval na obsah funkce, o kterou se ucházel. A to je špatně.
Stejně špatně je i jeho odhodlání nebýt v Praze, ale dále úřadovat ze Zlína. A prohlášení, že to bude dělat zadarmo, je nejlacinější populistické nadbíhání davu, které jej má rehabilitovat jako moudrého člověka, kterému o nějaké peníze ani nejde.
Šéf Senátu Milan Štěch už avizoval, že Čubou navržené řešení zřejmě není možné a bude potřeba celou záležitost řešit jinak. Možná by to mělo podnětem k tomu, aby Senát vypracoval zákon, který ošetřuje situace, kdy jeho člen nemůže z nejrůznějšího důvodu vykonávat svoji funkci. Ostatně ve sněmovně se také kdysi řešilo, zda má David Rath pobírat poslanecký plat, ačkoliv je ve vazbě.
Zřejmě nikoho snad nepřekvapí, že mezi nemnohými jedinci, kteří pochválili Čubovo rozhodnutí, byl prezident Miloš Zeman. On i Čuba jsou oba ze stejného těsta a v poslední době mají obdobné vrtochy. Navíc Zeman by jen těžko udělal něco, co by to uškodilo „jeho“ Straně práv občanů, která má sloužit jako servisní organizace pro jeho opětovné zvolení. Zatímco Čuba si nechal platit za „nepráci“, Zeman si od krajů nechá platit svoji předvolební kampaň a rádoby humorné řečnění na náměstích. On samozřejmě moc dobře ví, že to řadu lidí irituje a vytáčí, a proto o to víc to dělá.
Ale co naplat, Zemana i Čubu si lidé zvolili v demokratických volbách a je potřeba brát to jako fakt. To přitom nemění nic na tom, že v jejich provedení dostává majestát ústavních funkcí na frak a nahrazuje jej něco, co kdysi Václav Havel nazýval „čecháčkovstvím“.
