Bohuslav Sobotka - ilustrační koláž.

Bohuslav Sobotka - ilustrační koláž. Zdroj: fotomontáž Jan Ignác Říha

Prezidentské volby: ČSSD nemá lidi. Ale co Kočka?

Je opravdová legrace sledovat, jak je sociální demokracie totálně personálně vyprázněná, nejsou v ní absolutně žádné charismatické osobnosti, a zoufale nemůže najít nikoho, kdo by byl jen trochu přijatelným kandidátem na prezidenta. Dva možné návrhy, které představil Bohumil Sobotka, jsou výborné jako vtip, ale ne jako reálná politika.

Po hůlkové epizodě standupového dua Zeman - Sobotka se ukázaly dvě věci: Jednak, že novináři a umělci přece jen na politiky nemají, a jsou proti nim looseři. Když si vzpomenu na sebelepší stand-up dua novinářů Staněk - Čermák, nebo na hvězdné výkony zpěvačky Ester Kočičkové, tak musím s lítostí konstatovat, že na takovej tyátr, jaký Zeman se Sobotkou předvedli na Hradě, se Čermák, Kočičková a Staněk nevzmůžou ani ve svých nejlepších chvílích. Dokonce ani v seriálu Jistě, pane premiére nebyla žádná scénka, která by s kvalitou vystoupení dua Zeman - Sobotka mohla soutěžit. To je ale jenom jedna stránka věci.

Druhým aspektem je, že po hůlkové scéně Sobotkova strana pana prezidenta Zemana v přicházejících prezidentských volbách nepodpoří, nevyzve svoje voliče, aby dali Zemanovi svůj hlas. Že proti němu postaví dalšího kandidáta. Pan Sobotka jmenoval hned dva kandidáty, o kterých sociální demokracie uvažuje. Návrhy jsou ještě lepší humor, než byla hradní scéna s hůlkou.

Prvním možným kandidátem, o kterém Sobotka hovoří, je pan ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Je to jistě poctivý sociální demokrat, ale jeho vystupování je opravdu bizarní. Jeho projevy jsou pronášeny horempádem hašteřivým hlasem, nemají jiskru, nemají potenciál kohokoliv strhnou a uchvátit. Jinak řečeno: Pan ministr Zaorálek má šarmu asi jako uzená makrela. Takže představit si ho v prezidentské funkci opravdu bolí.

Druhým Sobotkou navrhovaným kandidátem je předseda Senátu Milan Štěch. Pan předseda je známý tím, že kultivovanost jeho verbálního projevu a koherence myšlenek, které přináší, z něj dělá přirozeného vůdce. Například odborového bosse Nezávislých odborů pražských popelářů, případně šéfa odborů v kafilérii. Na tyto funkce by ten zemitý chlapík jistě stačil. Uvažovat o něm jako o prezidentovi je ale stejně přijatelné, jako by byla jako kandidátka na prezidentku přijatelná striptérka Regina z reality show.

A tak mne pro ČSSD napadá jedna možnost, kterou zatím zjevně nezvážili, ale která je nasnadě. Kandidátem ČSSD na prezidenta by se měl stát pan Václav Kočka starší. Má veškeré předpoklady. Kmetský věk, autoritativní projev, a také je dlouholetým členem České strany sociálně demokratické a místopředsedou její oblastní organizace. Navíc má - jako asi jediný z možných kandidátů - dlouholeté zkušenosti s řízením takového cirkusu, jako je Matějská pouť. A proto, že česká politika má k cirkusu opravdu blízko, bych sociálním demokratům doporučil delegovat právě Kočku.