nahoru

Podivné praktiky státních zástupců: Případ Mostecké uhelné vzbuzuje oprávněné pochyby

Dušan Šrámek10. května 2017 • 07:00
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
• foto: 
Tomáš Tesař

Státní zástupce Petr Šereda z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci podal obžalobu na bývalé majitele Mostecké uhelné společnosti kvůli její privatizaci. Jak bývá u Šeredy zvykem, média přinesla informaci ještě dříve, než se to dozvěděli samotní aktéři, respektive obhájci. Opět se tak potvrdilo, že praktiky moravských státních zástupců již tradičně doprovázejí nevysvětlitelné úniky informací, viz například nedávné neúspěšné trestní oznámení vyšetřovací komise PSP ČR, které mířilo právě na Šeredu.

Pětice bývalých manažerů MUS je obviněna z trestných činů zneužití informací a postavení v obchodním styku a podvodu. Prvního z uvedených trestných činů se měli dopustit tím, že v rámci MUS znevýhodnili jednu ze společností na úkor jiné, kdy obě společnosti měly stejný předmět podnikání, a to investiční činnost do energetických společností. Podvod měl spočívat v tom, že obvinění jednak měli údajně úmyslně promeškat lhůtu pro podání návrhu na povinný odkup akcií po získání majority v hnědouhelné společnosti, čímž měli znehodnotit jejich cenu, jednak tím, že za společnost Appian Group, která oficiálně figurovala jako jediný zájemce, vystupovali jako zahraniční investor.

Obě obvinění jsou však přinejmenším diskutabilní. Není totiž úplně jasné, jak mohla být poškozena jedna účelově zřízená společnost na úkor jiné, jestliže obě společnosti patřily organizačně pod jednu matku, a tou byla MUS. Je to, jako by byl někdo stíhán za to, že si přendal peníze z jedné kapsy do druhé.

Stejně tak problematické je i obvinění z podvodu. Manažeři totiž nabídli státu odprodej svého podílu ještě před získáním majority, ale tehdejší vedení FNM na nabídku nereagovalo. Vládu navíc nikdo k prodeji nenutil, ta nemusela svůj podíl vůbec prodávat, respektive mohla o ceně smlouvat, což neučinila. Cena akcií byla navíc orientační, tedy byla stanovena dohodou smluvních stran, a nikoli odvozena od ceny akcii na burze, proto také byla téměř o čtvrtinu vyšší než v případě zbývajících akcionářů.

Diskutabilní je i tvrzení, podle něhož manažeři MUS obelhali vládu ohledně informací o vlastnické struktuře. Již Tošovského vláda v roce 1998 měla dostatek informací jednak od šéfa FNM Romana Češky, jednak od ministra financí Ivana Pilipa, že za společností Appian Group zřejmě stojí čeští investoři, a Zemanova vláda měla prostřednictvím ministra Jaroslava Bašty tytéž informace i od BIS. Vláda měla dostatečný aparát i možnosti, jak si skutečnou vlastnickou strukturu zjistit, případně vyzvat společnost Appian k jejímu rozkrytí. Ostatně i z výpovědi tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra plyne, že k prodeji minoritního podílu by došlo i bez ohledu na konkrétní majetkovou strukturu kupujícího subjektu.

Před zahájením trestního stíhání proběhlo třikrát prověřování celé kauzy, a to i za účasti různých vyšetřovatelů, i různých policejních útvarů. Pokaždé byla věc odložena s tím, že k žádnému trestnému činu nedošlo. Zlom nastal až s tím, jak se celá věc zpolitizovala, a byla nastolena mediální fikce, že na nás ve Švýcarsku čekají závratné miliardy, jen si na ně sáhnout. Nakonec nám ukázali Švýcaři dlouhý nos a zbyla jen pachuť po účelové kriminalizaci podnikatelů, jimž se podařilo zachránit chátrající podnik, který dodnes generuje zisk.

Autor je redaktorem webu Česká justice

Dušan Šrámek




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,660
21,960
29,190
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější