Miloš Zeman

Miloš Zeman Zdroj: ČTK

Jsou politici neomezení vládci a dočasní majitelé státu?

Pan prezident nám nedávno oznámil, že bude zase kandidovat. Co jsme se na tu zprávu načekali. Komentářů nepočítaně, takže to asi bude vůbec nejdůležitější zpráva pro nás všechny. Nebo ne? Jsem sám, kdo má pocit, že je něco v nepořádku?

Buď máme demokracii (tedy vládu lidu, lidem a pro lid) a pak jsou poslanci, ministři a prezidenti pouze sloužící nám, kdo platí byť jen jednu korunu na jejich činnost. Anebo jsou to „vládci systému“, „dočasní majitelé státu“, kteří řečmi o tom, že pracují pro blaho lidí, pouze maskují svée privilegované postavení. A svádějí urputné boje s jinými, kteří by se také chtěli dostat do pozice majitelů státu, aby také mohli dojit poddané.

Pokud je to první možnost, pak to, zda pan Zeman bude znovu usilovat o pozici národního sluhy, je celkem nepodstatné a nikdo by si toho neměl nijak zvlášť všímat. Koneckonců – víte někdo o něčem, co by pan Zeman někdy vytvořil? Nějakou hodnotu, kterou od něj někdo dobrovolně koupil, protože mu stála za to? Mnohem víc než jeho kandidatura by mě třeba zajímalo, jak a proč jsou utraceny stovky miliónů ročně na „Zajištění podpory prezidenta republiky ve funkci vrchního velitele ozbrojených sil“. Ať je prezidentem kdokoliv. To však zjevně není „téma“.

Ronaldo, nebo Messi?

Politologové si neustále lámou hlavu, proč lidi nechodí k volbám, proč se o politiku nezajímají. Možná je to proto, že se média nezajímají o to, o čem může ten či onen politik či úředník rozhodovat, jak moc velký vliv má na naše životy a kolik nás jeho činnost stojí. Zato je extrémně zajímá, kdo bude tím vyvoleným.

Politické zpravodajství čím dál víc připomíná sportovní zprávy či zprávy ze světa celebrit. Zajímá ty, kdo prožívají, zda Zlatý míč dostane Ronaldo, nebo Messi, jestli Martina Sáblíková zase přiveze medaili, nebo zda skutečně herečka XY souložila se psem. Bohužel, na rozdíl od nich politici ovlivňují naše osudy a naše peněženky.

Losna, nebo Mažňák?

Mám takový tip: možná se lidi začnou o veřejné záležitosti víc zajímat v okamžiku, až se začnou ze zpráv dozvídat to podstatné. Proč se jim žije hůř, než by odpovídalo jejich pracovním výsledkům. Proč máme soudní systém, kam si člověk chodí pro rozsudek/výhru, nikoli pro spravedlnost. Proč policie buzeruje a trestá, místo aby pomáhala a chránila. Kolik zbytečné činnosti stát (údajně v našem zájmu) vykonává. Jak ničí podnikatele. Jak plýtvá. Jak rozkládá přirozené společenské vztahy. Jak ničí morálku lidí. Jak z lidí dělá bezmocné přispěvatele na věci, které nemohou ovlivnit. Témat jsou tisíce. I když… pak by možná lidi vzali vidle a šli zjednat pořádek.

Takže možná je lepší se dohadovat, zda příštím Velkým Vontem bude Losna, nebo Mažňák. Je to pohodlné.

Autor je zakladatel Libertariánského institutu