Když premiér Bohuslav Sobotka v závěru loňského roku odvolával ministra zdravotnictví Svatopluka Německa, neměl v tu dobu za něj potvrzenou náhradu. Hledání nového šéfa resortu pak připomínalo čarování s kouzelnickým kloboukem. Uteklo pár měsíců, Sobotka se za tu dobu zjevně nepoučil a louská podobný oříšek znovu, tentokráte s obsazením šéfovské židle na ministerstvu průmyslu a obchodu. Na víkendovém sjezdu strany tento problém zjevně nevyřešil. Nicméně řešení by tu bylo, a to vskutku machiavellistické – premiér by měl toto křeslo nabídnout Jeronýmu Tejcovi.
Řešení by to bylo více než netradiční, nicméně svoji logiku by mělo. Předně do voleb zbývá už jen několik měsíců, nový ministr už toho moc neprosadí a dříve, než se v resortu rozkouká, bude tady léto a na podzim už bude celá země ve víru předvolební kampaně. Nicméně Tejc není žádný politický zelenáč a ač se dosud spíš specializoval na otázky spojené s vnitrem, policií či ústavou, jako dlouholetý člen hospodářského výboru sněmovny má zcela určitě o agendě tohoto ministerstva přehled. V čele resortu by navíc mohl předvést svoje manažerské schopnosti, u odborných otázek by mu záda kryli jeho náměstci a šéfové odborů či sekcí.
Bohuslav Sobotka by tímto krokem dostal Tejce pod svůj dozor a ten by proti němu nemohl piklit a chystat případné druhé a další lánské schůzky. V případě, že by Tejc nezvládl resort ani manažersky, mohl by Sobotka nespokojeným straníkům prezentovat Tejce sice jako dobrého řečníka, ale jako neschopného politického organizátora. Třetím důvodem pro tento krok by bylo rozmělnění vnitrostranické opozice proti premiérovi. Svoji nabídku Tejcovi by mohl prezentovat jako velkorysé gesto vítěze, kterému stranický sněm schválil všechno (a označené zavrhl), co mu předseda vlády defacto nadiktoval. Na druhou stranu pokud by Tejc resort zvládnul a úspěšně to mediálně prodal, získala by ČSSD v předvolebním klání další plusové body k dobru.
Vzhledem k tomu, že prezident Miloš Zeman proti Tejcovi nic nemá a nikdy mu nedělal naschvály, lze očekávat, že by proces jmenování nikterak nezdržoval a jmenovací dekret by podepsal bez mrknutí oka. Celý problém by byl rázem vyřešen. Nyní chybí jen malá drobnost, a to zeptat se, co si o tom myslí všichni zainteresovaní...
