Pomalu se blíží konec volebního období. Jeden českou vládu miluje, jiný ji proklíná. To je v demokracii koneckonců normální. Někdy se mi zdá, že pro jednotlivé stromy nevidíme celý les. Myslím, že česká vláda (s parlamentní většinou v zádech) by si měla dát za prioritní úkol do konce volebního období zpřehlednění klíčových předpisů. Právních předpisů, které dopadají na každého.
Původně jsem chtěl napsat na každého občana, ale přesnější je na každou fyzickou osobu, zákony totiž mnohdy dopadají i na cizince.
Mám troufalý sen — čím větší okruh adresátů, tím by právní předpis (respektive v něm obsažené právní normy) měl být pro společnost srozumitelnější!
Vím, že to patrně zní jako fráze a že to bylo řečeno anebo napsáno již mnohokrát. Nicméně už by se mělo v Česku konečně přikročit od slov k činům. Kupříkladu daně a zákonná pojistná, to se týká opravdu každého dospělého občana ČR, pane premiére.
Trefně to vyjádřil přední pražský právník Josef Vedral (mj. nositel prestižní ceny Právník roku pro obor správní právo) — například zákon o daních z příjmů, ten se vztahuje de facto na každého a tomu by měl stupeň jeho srozumitelnosti odpovídat, ale u něj je to zřejmě úplně obráceně.
Finanční úředník se mnohdy tváří stylem, že když tomu, občané, nerozumíte, tak si zaplaťte poradce či se pro mě za mě zeptejte třeba královny ze Sáby nebo místopředsedy hnutí ANO ve vašem městě.
Vysoce specializované právní předpisy, jež dopadají na pár fyzických nebo právnických osob, klidně ať jsou si, když už to u všech paragrafů jinak nejde, nesrozumitelné. To mi až tak fatálně nevadí. Nicméně zákony, nařízení a vyhlášky, jež dopadají více či méně na každého, musí být maximálně srozumitelné!
To po našich politicích a političkách důsledně požadujme!
Zejména od relativně nových politických subjektů, které nám slibovaly a vlastně i nadále slibují, že budou stát řídit jako firmu (zlí jazykové citovaný slogan s oblibou mění na farmu), bychom to měli nejaktivněji vyžadovat. Tedy, aby ke zmíněnému zjednodušení předpisů skutečně brzy došlo. Jinak žádné hlasy ve volbách!
Když jsem před přibližně dvaceti lety studoval na brněnské právnické fakultě, jeden z mých nejoblíbenějších profesorů, Petr Hajn, s oblibou na přednáškách vyprávěl: Již v 19. století v rakouské armádě měli vždy vojáka zcela prostřední inteligence (někdy mu prý říkali „Herr Normal“), jemuž velení dávalo předem číst pokyny a nařízení. Teprve když „Herr Normal“ bez problémů pochopil, mohl jít právní akt do světa.
Možná by se něco obdobného slušelo i dnešnímu Česku a jeho právotvorbě. Jak totiž říkal už Aristotelés: „Kdo něco chce, hledá způsob, a kdo nikoliv, ten hledá důvod.“
Autor je právník a VŠ pedagog
