nahoru

Poplach v Evropě. Rozhodnutí Trumpa zastavit muslimskou migraci vyvolá ještě větší tlak uprchlíků na EU

Viliam Buchert30. ledna 2017 • 08:00
Donald Trump
Donald Trump
• foto: 
fotomontáž Jan Ignác Říha

Diplomacie v některých evropských zemích vyhlásily o víkendu poplach. Některá páteční rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa mohou mít vážný dopad na země Evropské unie. Jedná se o Trumpovu stopku pro migranty z některých muslimských zemí a paradoxně také rozkaz vydaný americké armádě, aby do 30 dní připravila plán na definitivní a rychlou porážku zločinného Islámského státu v Iráku a Sýrii.

Když se podíváme na země, kterým Trump zatím dočasně (v případě Sýrie se hovoří o úplném přerušení) zastavil vydávání víz a příjezd do USA, vidíme, že se hodně kryje se státy, které „exportují“ nejvíce migrantů do Evropy. Amerika zakázala na 120 dní příjezd lidí ze Sýrie, Iráku, Íránu, Somálska, Jemenu, Súdánu a Libye. A z prvních pěti vyjmenovaných zemí přichází v posledních třech letech velká část migrantů hlavně do Evropské unie. Tento tlak se logicky po amerických restrikcích může ještě zvýšit, protože Kanada, která bude nadále uprchlíky z rozvrácených zemí přijímat, všechny pobrat nemůže a ani nechce.

Naopak skoro všechny evropské státy (dnes už i Německo, Rakousko a Švédsko) chtějí migraci více regulovat. K tomu v daleko větší míře přikročí rychle i Velká Británie, která EU opouští a Brusel už na ní nemůže v tomto směru tlačit. Jenže v Africe a Asii jsou v pohybu miliony lidí, kteří míří do ciziny. A jinam, než do Evropy, jejich cesty vést v podstatě nemohou. Navíc se dá předpokládat, že Trumpova administrativa s omezováním migrace z muslimských států i Mexika neskončila pátečními výnosy. Podle dostupných informací se zákazy a omezení mají celkem týkat 35 států světa. I to vytvoří v případě asijských a afrických zemí větší tlak na Evropu.

Paradoxně se Evropa může obávat i toho, po čem hlasitě léta volá. Politici, včetně těch českých, neustále opakují, že problém migrace je nutné primárně řešit v zemích původu. To je pravda. Povede to ale kvůli koordinaci vojenských úderů nutně k větší spolupráci USA a Ruska v Sýrii. Evropa totiž nemá kromě Británie a Francie žádné vojenské schopnosti a kapacity, aby situaci na Blízkém východě sama řešila. Opětovné sbližování Ruska a Ameriky ale mnoha Evropanům vadí, bojí se, že v rámci toho bude odložena stranou otázka Ukrajiny a Washington zatlačí na zrušení sankcí proti Rusku.

 

Donald Trump také v pátek podepsal rozkaz, který ukládá velení americké armády připravit do 30 dnů plán na rozhodný úder proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku. Prezident o tom hovoří už rok, a jak vidíme z jeho prvních kroků, nebude v tomto případě váhat s nasazením větší síly, jak to nesmyslně dělal Barack Obama. Je to zcela správný a logický krok, ale ve válečných muslimských zemích se dnes pohybují tisíce džihádistů, kteří mají evropské pasy. Podle tajných služeb pád sídel Islámského státu (irácký Mosul a syrská Rakka) přinutí některé radikální islamisty k přesunu do jiných zemí (hovoří se třeba o Libyi), nebo k dočasnému či trvalému návratu do Evropy. To je z bezpečnostního hlediska velmi nebezpečné, protože podobně zradikalizovaní lidé se mohou dopouštět teroristických činů. Zcela jim zabránit v návratu domů zákony v EU neumožňují. Přitom o některých z džihádistů se vůbec neví, kde a za koho bojují. Mohou se proto vrátit bez pozornosti a dohledu policie a tajných služeb.

Jednou z možností, jak se dalším budoucím problémům vyhnout, je zcela změnit celoevropské zákony o migraci i předpisy v jednotlivých zemích EU. Jenže to může být dlouhý proces.

 

 





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
26,030
21,750
29,360
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře