nahoru

10 lidí a 10 věcí, které v Česku i ve světě v roce 2017 musíte sledovat

Viliam Buchert3. ledna 2017 • 16:30
Ilustrační koláž.
Ilustrační koláž.
• foto: 
ČTK, Profimedia.cz, archív

Trump nebo Putin? Volby v Česku, ve Francii či v Německu? Kdo dostane Oscara? Kolik atentátů bude muset Evropa protrpět? Kdo překvapí? A koho se máme bát? Zde najdete tipy na 10 osobností a 10 událostí, které je dobré letos sledovat.

Tento rok se nebudou konat ani americké volby, nebude olympiáda, ani žádná země neodejde z EU. Přesto se odehraje mnoho významných událostí a na scéně budou hrát zajímaví lidé. Například v Česku se schyluje k velkým politickým bitvám, jež předurčí chod země na několik let.

10 lidí, které je potřeba letos nejvíce sledovat

Donald J. Trump (70), nový americký prezident

Do úřadu nastoupí blonďatá výřečná kometa 20. ledna. Od tohoto excentrického politika čekejme všechno. A současně nic. Trump bude ze začátku úřadování aktivnější, než kdokoli v USA před ním. Bude jako blesk křižovat svět i Spojené státy americké. Z jeho úst zazní silné výroky a udělá překvapivé kroky. Nakonec může být letos úspěšný.

Andrej Babiš (62), možný vítěz českých voleb do Poslanecké sněmovny

Pro někoho přijatelná volba na místě premiéra, pro jiného ztělesnění Ďábla. Kdyby se dokázal šéf hnutí ANO uklidnit, což se ale asi nikdy nestane, na možném postu předsedy vlády by ho sneslo více lidí, než si dnes myslíme. Jenže Babiš je prostořeký a má nutkavou potřebu se neustále chlubit. Ve sněmovně to takový problém není, ale v cizině na to nebudou moc zvědaví.

Miloš Zeman (72), prezident České republiky

Pro Zemana začal zvláštní rok. Pokud se rozhodne opět kandidovat, rozbourá tím i kampaň do sněmovny. Pokud nebude kandidovat, tak otevře cestu pro možná hodně překvapivého dalšího prezidenta. V každém případě si od něj opět vyslechneme dostatek bonmotů a větiček, nad kterými bude často rozum stát.

Vladimir Putin (64), ruský prezident

Vladimir Vladimirovič se jistě mnohokrát připomene. Jedno silácké vyjádření bude střídat druhé. Putin určitě předvede svoje i ruské svaly a především se bude snažit domluvit s Trumpem a pracovat na zrušení mezinárodních sankcí, které trápí jeho zemi. Ukrajinu i její proruské části zřejmě nechá dál „hnít“ v jejich trablech.

Angela Merkelová (62)

Bude po celé Evropě stále více proklínaná za svoji politiku k uprchlíkům, ale nakonec to může být právě ona, kdo se opět stane na podzim německou kancléřkou. Její strana nikoho silnějšího nemá a možní kolegové do vládní koalice také ne. Někteří ji navrhnou na Nobelovu cenu míru.

Frauke Petry (41), předsedkyně strany Alternativa pro Německo

Nejmladší člověk v našem výběru. Pokud někdo na politické scéně skutečně „pozlobí“ Angelu Merkelovou, tak to bude právě šéfka antievropské a antiuprchlické Alternativy pro Německo. Situace je pro ni příznivá a AfD může dosáhnout i na 15 procent ve volbách a stát se třetí největší stranou země.

François Fillon (62), možný nový prezident Francie

Pokud si Marine Le Penová něco ze srdce nepřála, tak je to kandidatura Fillona na francouzského prezidenta. Může ji totiž porazit. Pokud něco nechtěla německá kancléřka Merkelová, tak je to stejná věc. Fillon ji bude velmi silným protihráčem. Nechtějí ho ani místní odbory, levičáci a muslimové. Závan lepšího větru z Francie?

Geert Wilders (53), nizozemský politik a kritik islámu

V březnu jsou v Nizozemsku parlamentní volby a on v nich pořádně zamíchá kartami. Pozoruhodné je, že z evropského vyvrhela se postupně stává figura, s kterou se bude bavit stále více soupeřů. Nic jiného jim nezbývá, protože Wilders měl v nesmlouvavé kritice islámu pravdu.

Recep Tayyip Erdoğan (62), turecký prezident

Polodiktátor, s nímž se zbytek světa musí bavit, i když často nechce. Turecko má zásadní význam pro mír v Iráku a Sýrii a také dokáže ovlivnit migrační vlny do Evropy. Nejde to bez něj a bohužel to většinou nejde ani s ním. Toho Erdoğan využívá.

Královna Alžběta II. (90), britská panovnice

Britskou panovnici je potřeba sledovat pořád, protože je inspirativní a především je to téměř poslední jistota někdejšího konzervativního světa, která nám ještě zbyla.

Do top ten se nedostali, ale je potřeba je mít také v hledáčku: Bašár Asad, Theresa Mayová, Ivanka Trumpová, Benjamin Netanjahu, Miroslav Kalousek, Petr Robejšek, Tomio Okamura, Jiří Ovčáček, Leonardo DiCaprio, Lionel Messi, Gabriela Koukalová, papež František a všichni uprchlíci.

10 věcí a událostí, které je potřeba letos sledovat

100. výročí bolševické revoluce v Rusku

Událost, která zásadním způsobem na dlouhá desetiletí ovlivnila i život u nás, konkrétně v Československu. Jedna z nejvýznamnějších, ale také nejhorších změn, které zažilo 20. století. Sto let od jejího zahájení bude příležitost, jak se s touto tragédií důkladně vyrovnat a jak ji do všech důsledků popsat.

Velká Británie začne odcházet z EU

Brexit se musí podle dohod přetavit do reality. Odcházení Británie z Evropské unie potrvá ale nejméně dva roky. V každém případě je to oslabení pro celou Evropu, jak ekonomické, tak politické i vojenské. Vše bude ale záležet na tom, jaké se domluví podmínky.

Prezidentské volby ve Francii, první kolo 23. dubna, druhé kolo 7. května

Po nesmyslném prezidentování pana Hollanda konečně přichází čas na změnu i v zemi galského kohouta. Největší šanci na postup do druhého kola se zatím dávají pravicovému kandidátovi Fillonovi (bývalý premiér) a Marine Le Penové z Národní fronty. Zajímavé je, že oba se vyhraňují vůči migraci i islámu.

Parlamentní volby v Nizozemsku, 15. března

Bude to start k tomu, aby po Británii také Nizozemsko odešlo z Evropské unie? Lidé zde v referendu už odmítli v minulosti takzvanou Euroústavu, kterou pak eurohujeři předělali na Lisabonskou smlouvu. Šance na vítězství má kritik islámu Wilders, ale složit vládu by pro něj byl v podstatě nadlidský úkol.

Volby v Německu, druhá polovina září

Společně s Francií zřejmě nejdůležitější volby letošního roku na celém světě. Podle toho, jak to funguje v Německu, se vyvíjí i ekonomická situace v Česku. Zatím podle průzkumů vede vládnoucí CDU/CSU s 33 procenty, následuje sociální demokracie s 22 procenty a Alternativa pro Německo s téměř 15 procenty. Šanci být kancléřkou má proto opět Angela Merkelová.

Film Silence (Mlčení), USA, režie Martin Scorsese

Do části kin už šel koncem minulého roku (u nás má premiéru 16. února) a podle některých odborníků je to horký kandidát na letošního Oscara za nejlepší film. Pojednává o cestě dvou mladých jezuitů do Japonska, kde se snaží šíří katolictví, ale narazí na odpor a násilí. Takový „střet civilizací“ ve filmu.

Kurz dolaru a eura. Víte co nakoupit?

Podle některých ekonomů se letos poprvé od roku 2002 dostane kurz eura a amerického dolaru do parity. To je mimořádně zajímavá zpráva zejména pro ty, kteří vlastní dolary.

Nobelova cena míru pro Bílé přilby v Sýrii?

Tato dobrovolná organizace odvádí vynikající práci ve válkou zmítané Sýrii. Její členové zachraňují lidské životy za velmi těžkých podmínek a často je při tom ohrožen jejich vlastní život. Americký Netflix o nich natočil zajímavý dokumentární film The White Helmets.

500 let od zveřejnění Lutherových tezí, rozkol v církvi

Letos 31. října uplyne 500 let ode dne, kdy v německém Wittenbergu teolog a kazatel Martin Luther zveřejnil svých legendárních 95 tezí. Vedlo to nakonec k vzniku protestantismu, mnoha válkám a konfliktům a k zásadnímu rozdělení církve v západní i střední Evropě.

Války na Blízkém východě a v Africe

Konflikty na Blízkém a Středním východě i v Africe jednoznačně ovlivňují také Českou republiku. To zejména kvůli migraci, terorismu a radikálnímu islámu. Uklidnění situace by proto pomohlo i nám.





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,430
21,430
28,470
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře