Zeman slavnostně zahájil otevření posledních kilometrů dálnice na sever a peprně u toho natřel zelené aktivisty, kteří za všechno mohou. Mezitím se pod ním a pod tím novým kusem dálnice přes všechna opatření zas pohnula země, což jeho natírání dává pitoreskní ráz. Měl raději mlčet.
Jeho natěračství má dvě slabiny, aniž bych zelené aktivisty nějak šanoval. Za prvé je jasné, že je špatný výběr místa na stavbu dálnice, který přes varování odborníků schválili politici, k nimž Zeman patří na předních postech.
A za druhé je jasné, že nejasné a chaoticky benevolentní zákony umožňují zeleným aktivistům do nekonečna prodlužovat schvalovací procesy nových staveb. Ty zákony schválili také politici, k nimž Zeman patří, takže se problém dá shrnout do okřídleného rčení: natřený natěrač!
I pro prezidenty totiž platí, když se pustím do natírání, podívám se nejdřív, co natírám a jakou barvou.
