Kdo by neměl radost z toho, že odporný Islámský stát v Iráku, Sýrii či Libyi ztrácí své pozice (i když o víkendu se opět objevil ve starověké Palmýře). Pro Evropu to ale může znamenat návrat mimořádně nebezpečných bojovníků džihádu, kteří mají evropské pasy. Někteří jsou tajným službám a policii známí a mohou být pod určitou kontrolou, ale o jiných se neví. Jsou tak obrovským bezpečnostním rizikem.
Islámský stát bude v Sýrii a Iráku podle všeho poražen v příštím roce, ale jeho bojovníci nezmizí. Někteří odloží zbraně, další se přesunou na jiné fronty a část z těch, kteří pocházejí z Evropy, se pokusí vrátit domů. Odhady tajných služeb a nejrůznějších zainteresovaných think tanků hovoří o tom, že na Blízkém východě a v Africe působí kolem 5000 džihádistů z Evropy. I kdyby se z nich vrátily pouze stovky, či dokonce jen desítky osob, je to vysoce problematické.
Ukázaly to loňské a letošní teroristické útoky ve Francii a Německu, kdy se část atentátníků hlásících se k Islámskému státu vrátila společně s uprchlíky. Je pravděpodobné, že podobné pokusy pokračují dál. Tito lidé mohou být navíc vysíláni do Evropy záměrně.
Ne každý džihádista se totiž chlubí svým bojem v řadách Islámského státu či jiné radikální muslimské ozbrojené organizace. Přesný počet těchto bojovníků, kteří pocházejí z Evropy, není proto znám a nikdy nebude. Máme k dispozici jen odhady. Jak přesné jsou, o tom se také můžeme pouze dohadovat.
Proto je nelegální migrace tak riziková a problematická. Na tom nezmění nic ani fakt, jestli se do Evropy za rok dostane tímto způsobem lidí milion, či pouze sto tisíc. Jsou mezi nimi i extrémisté, kteří hodlají na Západě útočit. A chaos dokáže s pomocí teroru vyvolat i několik jednotlivců.
Další problémem je, že v mnoha evropských státech nacházejí muslimští radikálové, kteří se vrátí z válek v Africe a Asii, velmi dobré zázemí. Jeden varovný příklad za všechny.
Institut Montaigne se sídlem v Paříži si nechal na jaře vypracovat studii „Francouzský islám je možný“, která velmi podrobně a pregnantně zmapovala názory francouzských muslimů. A publikace dospěla k tomu, že v zemi existují tři skupiny lidí hlásící se k islámu. Kolem 46 procent je zcela sekularizovaných a proto pro Západ přijatelných. Takzvaně středově orientovaných je 26 a ti takéo nebývají nijak nebezpeční. Ale až 28 procent jsou zastánci separace a izolace. V překladu – skoro třetina všech muslimů v zemi galského kohouta odmítá náš způsob života. Protože ve Francii žije 5,5 milionů muslimů, těch úplně zradikalizovaných mohou být desítky i stovky tisíc. V jedné zemi EU.
Džihádisté ale nacházejí podporu i v muslimských extrémistických komunitách ve Velké Británii, Španělsku, Itálii, Německu, Belgii, Nizozemsku a částečně i v Norsku, Dánsku, Švédsku či Rakousku. Nemluvě o tom, že mají dokonce širokou podporu v Albánii, Kosovu i Bosně a Hercegovině. Určité propojení islamismu, terorismu a migrace tedy existuje. Nelze ho podceňovat, jak to dělá německá kancléřka Angela Merkelová. Konec Islámského státu tak bude samozřejmě pro svět požehnáním, ale pro Evropu z toho plynou i velká nebezpečí. Až skončí jedna válka, začne jiná. Jen nevíme kdy, jak a kde.
