V polovině ledna byla schválena novela zákona o vinohradnictví a vinařství, která je déle než rok a půl od svého vzniku zahalena mlhou různých zájmových skupin a vystavena ostré kritice. Řada lidí mu bez „právnického překladu“ nerozumí, neshodnou se ani politici. Přestože pro zákon, jehož cílem je boj proti černému trhu, hlasovala KSČM, ČSSD i ANO, za KDU-ČSL pro zákon zvedl ruku pouze ministr zemědělství Marian Jurečka. Petr Bendl (ODS) jako nejhlasitější odpůrce v poslaneckých řadách prohlásil, že zákon prošel v té nejhorší možné podobě. Kritici upozorňují, že sudové víno zdraží.
Šalamounsky napsaný zákon prodej sudového vína přímo nezakazuje, ovlivní však trh s vínem v celém řetězci, od dodavatele až po spotřebitele. Systém prodeje zásadně poznamená především ustanovení v § 16b, které říká, že sudové víno může být prodáváno spotřebiteli pouze v provozovně výrobce nebo příjemce (dovozce). Vinotéky, jež budou chtít sudová vína nabízet, se musí papírově stát výrobcem, přestože víno vyrábět nebudou. Víno si budou muset nechat vyrábět na zakázku, nebudou pouze pohodlně nakupovat od distributora, jak tomu bylo doposud. To znamená uzavírat smlouvy s každým vinařstvím a v horším případě si je samy dovážet. Ještě větší komplikace to bude v případě zahraničních vín, ať už kvůli administrativě, (a)nebo jazykovým bariérám.
Novela dále stanovuje některé podmínky, které jsou pro řadu živnostníků a obchodníků s vínem těžko splnitelné. Jednou z nich je například požadavek prodeje vína z jednorázových plastových „bag-in“ boxů, jež nahrazují sudy. V případě, že nakupujete víno od nějakého malého moravského producenta, usilovně přemýšlíte, jak vzniklou situaci řešit. Velké společnosti získávají nezaslouženou konkurenční výhodu, protože mnohdy nabízejí standardní vína téměř bez barvy, chuti a zápachu. Na plastové boxy už mají dokonce i nakoupené linky.
Zákon jistě nepotěší ani spotřebitele. Kvůli řadě výše zmíněných opatření víno pravděpodobně podraží nebo se stane nedostupným. V posledních asi patnácti letech se přitom v Česku vytvořila síť více než deseti tisíc vinoték, provozovaných jak samotnými pěstiteli a producenty vína, tak drobnými živnostníky. Získaly si značnou oblibu. Z vináren se často stala oblíbená místa nabízející posezení těm, kteří si nepotrpí na zakouřené hospody a výčep.
A jak vzniklou situaci vnímají živnostníci? „Pro nás to může znamenat úplný konec. Zákon bije do očí. Dovážíme především perlivé víno, které se nedá dát do bag-in boxů, takže mě to zničí úplně,“ předjímá majitel společnosti La Rocchetta René Junek. Lahvové víno tvoří řádově jen procenta prodejů, propady tržeb proto nezachrání. „O práci by přišli čtyři lidi, jsme malá firma,“ dodává. Víno od něj odebírá zhruba 150 vinoték a obchodů.
Zákon, jenž mj. zakazuje prodej vína z automatů a zvyšuje pokuty za falšování ze čtyř na 50 miliónů korun, podporoval Svaz vinařů ČR, který vítá, že se trh vyčistí od nelegálních prodejců. Zákon vítá také Vinařská unie, sdružující asi dvacet společností. „Do prodeje se stále dostávají falšovaná či jinak nelegálně upravená vína a týká se to především těch stáčených. Dlouhodobě a pracně budovaná dobrá pověst moravského vinařství je tak ohrožena,“ uvedla v prohlášení. Co na tom, že falšovaná jsou především vína lahvová.
Výbor Vinařské asociace ČR zastoupený Jiřím Maděřičem a Petrem Markem má výhrady. „Novela obsahuje určité problematické body a podle našeho názoru jsou úpravy třeba, pokud nebudou prosazeny námi nebo jinými oborovými sdruženími, povede novelizovaný zákon jednoznačně k likvidaci velké části trhu malých a středních vinařů a nárůstu prodejů těm, kteří své výrobky realizují přes nadnárodní obchodní řetězce.“
