Islanďané se na poslední chvíli ve volbách rozhodli jinak a přisoudili vedoucím pirátům třetí místo | Reflex.cz
reklama
nahoru

Islanďané se na poslední chvíli ve volbách rozhodli jinak a přisoudili vedoucím pirátům třetí místo

Petr Sokol31. října 2016 • 15:30
Islanďané se na poslední chvíli ve volbách rozhodli jinak a přisoudili vedoucím pirátům třetí místo
foto: ČTK

Sobotní předčasné parlamentní volby na Islandu vyhrála vládní středopravá Strana nezávislosti, která získala 29 procent hlasů. O konečných výsledcích dnes informoval server Iceland Monitor. Opoziční Pirátská strana se stala třetí nejsilnější stranou v islandském parlamentu, nezískala ale takovou podporu, jakou jí přisuzovaly průzkumy.

reklama

Piráti Island (zatím) neobsadili

Hlavní islandské město Reykjavík bylo včerav noci v obležení reportérů klíčových světových médií, což je na ostrově s tři sta tisíci obyvatel velmi výjimečné.  Důvodů byla reálná možnost, že se tato země stane první zemí světa, které budou vládnout piráti, tedy ti novodobí, političtí. Zdejší Pirátská strana totiž ještě krátce před včerejšími předčasnými parlamentními volbami vedla v žebříčcích popularity a premiérkou se měla stát její kapitánka, jak se říká nejvyšší představitelce strany Birgittě Jónsdóttirové. Právě tato básnířka, aktivistka, spolupracovnice WikiLeaks už dlouhá léta bojuje za otevřenost islandské politiky, což se ale projevilo třeba kontroverzními návrhy, aby islandský parlament udělil občanství Američanu Edwardu Snowdenovi, který vyzradil některá státní tajemství a aktuálně se před stíháním skrývá v Rusku. Nobelovu cenu míru zase Birgitta navrhovala americkému vojáku Chelsea Manningovi, který si aktuálně v USA odpykává dlouhý trest za špionáž, když zveřejnil tajné armádní materiály.

Panama pomohla pirátům

Islandští piráti se pod jejím vedení z malé strany, která se před třemi lety poprvé jen těsně dostala do parlamentu, přeměnili v lídra protestního politického hnutí. Straně rozdělené vnitřně na dvě křídla – levicově-protestní a libertariánské – pomohla do čela žebříčků popularity krize, kterou v zemi vyvolalo zveřejnění tzv. Panama Papers – ukradených informací o tom, kdo se snažil ve Střední Americe „optimalizovat“ pomocí zahraničních firem své daně. Na Islandu v dokumentech figuroval přímo premiér pravostředové vlády Sigmundur Davíð Gunnlaugsson, jehož manželka měla tajně firmu v cizině. Naštváni veřejnosti z tohoto případu si vynutilo nejenom demisi premiéra, ale také vypsání předčasných voleb. Do nich šla dosavadní koalice premiérových agrárníků z Pokrokové strany a konzervativců ze Strany nezávislosti jako adept na volební prohru. Ta se ale potvrdila po sečtení výsledků pouze u Pokrokové strany, která zaplatila nejen za případ bývalého premiéra, ale také za to, že před třemi lety slíbila občanům zcela populisticky, že zajistí odpuštění zahraničních dluhů z doby zhroucení islandské ekonomiky v roce 2008, což samozřejmě ve vládě nesplnila.

Kapitánka do čela země?

Naopak konzervativci, kteří odmítají možné členství země v EU, do poslední chvíle bojovali o volební vítězství s piráty. Průzkumy jim dávaly šanci na těsné první místo, ale prorokovaly, že vládu převezme koalice čtyř levicových stran v čele s pirátskou kapitánkou Birgittou. Jádrem nového vládního programu se mělo stát pirátské volební patero, které obsahovalo referendum o vstupu do EU, maximální účast občanů na politickém rozhodování, neomezenou svobodu na internetu či veřejné vlastnictví přírodních zdrojů.

Islanďané se ale na poslední chvíli rozhodli jinak a přisoudili pirátům až třetí místo. Očekávané pirátské prvenství v podobě prvního premiéra pod černou pirátskou vlajkou se navíc neuskuteční, protože levicová čtyřkoalice nemá nakonec v parlamentu většinu a piráty v jejím rámci navíc předehnalo Levicově-zelení hnutí v čele s nejpopulárnější političkou země Katrín Jakobsdóttirovou. Právě rozdíl mezi ní a kapitánkou Birgittou, která veřejně říkala, že vlastně ani o post premiérky nestojí, stál piráty lepší výsledek.   Přesto, že jejich výsledek zůstal za očekáváními, jejich podíl hlasů se ztrojnásobil a složitá koaliční jednání, v nichž se buď dosavadní vláda nebo levicová čtyřkoalice pokusí získat hlasy nové liberální strany Obnova, z nich ještě mohou udělat první pirátskou stranu na světě, která zasedne ve vládě. I na Island dorazila vlna evropského protestního hlasování.





Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama