V přepočtu více než půl miliardy korun bude stát 2. října uspořádání referenda v Maďarsku o přerozdělení uprchlíků, které schválila loni Evropská unie. Výsledek je ale dopředu jasný a navíc Brusel na svém požadavku nic nezmění. Má pak vůbec smysl něco takového pořádat? Pro vládu premiéra Viktora Orbána určitě. O Evropu totiž tolik nejde.
„Chcete, aby Evropská unie nařizovala povinné přemístění osob bez maďarského občanství do Maďarska bez souhlasu maďarského parlamentu?“ Tak zní otázka referenda. No, na takovou otázku by snad nikde v EU neodpověděli kladně. O co tedy vlastně jde?
Na rozdíl od České republiky, Polska a Slovenska (ty také odmítají přerozdělení migrantů) maďarská vláda podala už loni kvůli uprchlickým kvótám v prosinci stížnost k Soudnímu dvoru Evropské unie. Navíc k tomu ještě uspořádá referendum. Chce si tak před bruselskou byrokracií či německou kancléřkou Angelou Merkelovou (ta kvóty naopak prosazuje) zcela legitimizovat své rozhodnutí. Navíc má akce především vnitropolitický rozměr.
Kdyby něco podobného u nás iniciovala například ČSSD, zřejmě by vyhrála nastávající krajské volby, protože by se to s nimi dalo spojit. Premiér Sobotka by se ale k ničemu takovému neodhodlal a ministr Chovanec na nic takového ani nemůže přijít.
„Ano“ v maďarském referendu prosazuje jediná relevantní strana – Maďarská liberální strana. Jenže ta získala v Národním shromáždění (parlamentu) v rámci širší koalice jediný mandát. Takže její vliv je minimální.
Některé další strany, které ale zastupují jen asi čtvrtinu voličů, vyzývají k bojkotu lidového hlasování, protože referendum je platné pouze tehdy, když se ho zúčastní 50 procent oprávněných voličů.
Průzkumy ukazují, že proti odmítnutí diktátu EU je 75 až 80 procent voličů. A to je pro Orbánovu vládu rozhodující. Pokud totiž nebude referendum platné kvůli účasti, i tak to premiéra posílí. Přitom EU už kvóty odhlasovala, i když je některé země pořád odmítají.
Výsledky vládní politiky se už dostavují. V únoru minulého roku měla Orbánova strana FIDESZ podporu 27 procent voličů. Po zesílení migrační vlny její popularita stoupá. Letos v lednu to bylo 32 procent a v červenci 37 procent.
Jak upozornil ve svém komentáři na webu Politico Goran Buldioski, Maďarsko sice stávající uprchlíky odmítá, ale současně trpí velkým nedostatkem pracovních sil v některých odvětvích a samotní Maďaři se masově stěhují především do západních zemí Evropské unie.
Maďarsko potřebuje kolem 22 tisíc lidí v telekomunikacích či IT oborech. Další tisíce akutně (pořád marně) shání zdravotnictví. A například firma na výrobu autodílů v městečku Szügy to letos řešila tak, že si prostě lidi s ciziny dovezla sama. Z dalekého Mexika…
Zejména mladší Maďaři pak sami patří k velké skupině migrantů. Podle statistického úřadu v Budapešti se mezi lety 1989 až 2013 odstěhovalo ze země 420 tisíc lidí. Dalších 31 tisíc to bylo v roce 2014.
V maďarském referendu se tedy nehraje o samotný výsledek (ten je dávno jasný) a to, že by EU něco změnila. Jde o budoucí parlamentní volby. V tomto směru udělal Viktor Orbán geniální tah. Je zvláštní, že to nenapadlo některé velké strany u nás. Získaly by za státní peníze zdarma reklamu.
