Zvykli jsme si dělit Evropu na tu humanistickou, pokrokovou a skvělou, západní, která vítá imigranty. A na tu zaostalou, xenofobní, netolerantní střední a východní Evropu, jež tupohlavě imigranty odmítá. Je to, jak ukázala mezinárodní studie, trochu jinak.
Německý list Weltzveřejnil výsledky mezinárodní sociologické studie, která zjišťovala veřejné mínění v evropských zemích. Výzkum proběhl v červnu a v červenci, s respondenty mezi šestnácti až čtyřiašedesáti lety. Celkem do vzorku vstoupilo 16 040 respondentů, což je množství, jež se nedá okecat. Pokud je výzkumný vzorek takto velký, výsledky výzkumu jsou prostě pravda. I když jsou více než překvapující a ukazují, že openminded Západoevropany štvou imigranti stejně silně jako xenofobní Středoevropany.
Čtyřiačtyřicet procent Němců je pro úplné uzavření hranic kvůli uprchlíkům (pro úplnost — 45 procent respondentů je proti, takže zbývá jedenáct procent, o nichž nevíme nic). Přesto je poměr zhruba půl na půl. Podobně vstřícně se k uzavření hranic stavějí občané ve Švédsku (44 procent), v Polsku (40 procent), ve Francii (45 procent) a Itálii (48 procent). V Turecku a Maďarsku jsou odmítavé postoje k uprchlíkům — požadavek uzavřít hranice — ještě vyšší. Turecko 64 a Maďarsko 55 procent. Upozorňuji, že jde o země, které mají s loňskou migrační vlnou opravdu velmi osobní zkušenost. Turecko je problémy s imigranty ze Sýrie a Iráku doslova zaplaveno. A Maďarsko mělo loni svou epizodu s plotem. Takže lidé jen reflektují, jaké udělali s uprchlíky sami zkušenosti — nejde o žádnou uměle vyvolanou xenofobii, ale o reflexi reality.
Jedenasedmdesát procent Němců si myslí, že mezi imigranty nejsou jen uprchlíci hledající útočiště, ale také teroristé vydávající se za uprchlíky. Největší strach ze zakuklených teroristů mají Turci — 83 procent. V Rusku je to 77 procent a v Maďarsku 72 procent. V úspěšnou integraci uprchlíků do společnosti své země věří jen dvaadvacet procent francouzské populace — opět reakce na dlouholeté zkušenosti s neintegrovatelnými ghetty muslimských přistěhovalců. Turků věří na úspěšnou integraci osmadvacet procent, Němců dokonce osmatřicet procent. Naopak jedenapadesát procent Němců možnost úspěšné integrace azylantů nevidí.
Evropští občané — ani západoevropští, kteří jsou nám nejrůznějšími neomarxisty dáváni za příklad — prostě uprchlíky nevítají. Veřejné mínění se odklání od veřejné sluníčkářské oficiální lži — otevřené náruči směrem k imigrantům — k více než problematické pravdě skutečné reality migrační krize a obrovských problémů, jež přináší. Takže jedna lež pomalu padá.
Je to skvělá zpráva. Vítací politika rozhodně nebyla masovým postojem, za ten ji pouze lživě vydávali evropští politici a mainstreamová západoevropská média. Teď je zjevné, že vítací lež o otevřené náruči obyčejných Evropanů je dále neudržitelná. A čím méně je ve společnosti lži, tím méně je v ní i nespravedlnosti.
