Je samozřejmě jasné, že jaderné zbraně umístěné v Turecku nejsou turecké, ale americké. To však neznamená, že nejsou na území země kráčející k politickému islámu, potažmo islamismu. A mít sedmdesát atomových bomb v zemi kráčející směrem k chalífátu... No nevím.
Časopis The New Yorker upozornil na pikantní skutečnost: V Turecku parkuje asi sedmdesát amerických vodíkových bomb. Jsou to trochu starší bomby (nesené letadly) typu B-61, které mají nastavitelnou sílu detonace od 0,3 do 340 kilotun TNT. Pro srovnání: Hirošimská bomba měla asi patnáct kilotun, takže maximální síla výbuchu B-61 je asi dvaadvacet hirošimských bomb. Pořád se ale jedná o „malé“ vodíkové bomby, tzv. taktické. Ty strategické hlavice, megatunové, jsou za oceánem na mezikontentálních nosičích.
Nyní New Yorker připomněl, že v Turecku je náloží B-61 asi padesát na základně, kterou povstalci vypnuli proud - Incirlik.
Takže nejenže ty bomby byly chvíli pod kontrolou povstalců, ale teď jsou opět v rukou Erdogana směřujícímu k islamizaci Turecka. Statut takzvaně sdílených jaderných zbraní je komplikovaný.
"Sdílení jaderných zbraní umožňuje státům bez jaderného arzenálu začlenit do své vojenské strategie použití jaderných zbraní vlastními vojenskými silami. V NATO jsou vlastníkem "sdílených" jaderných zbraní Spojené státy, které rovněž zajišťují ochranu zbraní vlastním personálem. Hostitelská země se podílí na politice použití jaderných zbraní, zajišťuje techniku (letadla) a personál nutný pro použití jaderných zbraní a poskytuje skladovací prostory. V současné době, v rámci strategie jaderného odstrašování, hostí na svému území jaderné zbraně Belgie (10-20 hlavic), Německo (10-20 hlavic), Itálie (až 70 hlavic), Nizozemsko (10-20 hlavic) a Turecko (až 70 hlavic),“ uvádí web Armádní noviny.
To, že Američané zajišťují bezpečnost svých v Turecku umístěných zbraní vlastními vojáky, je chvályhodné. V momentě, kdy se ale základna s těmi bombami a americkými vojáky ocitne v zemi s půlmilionovou zislamizovanou armádou, která dostane rozkaz ty bomby dostat pod plnou kontrolu, nemají jejich američtí hlídači šanci. A vzhledem k tomu, že nosiče - letadla - poskytuje hostitelská země, Turecko, stává se okamžikem převzetí amerických vodíkových bomb nenapadnutelnou islámskou jadernou velmocí. Má v tu chvíli vodíkové bomby i prostředky, jak je dopravit nad cíl - a Američané spolu se zbytkem NATO mají smolíka.
Proto žádám vládu České republiky, aby ihned navrhla USA přemístění bomb z Turecka na území České republiky. Ty bomby musí být někde na východě - takže strategicky je jejich umístění u nás rozumné. A pro naši zemi by uskladnění bomb někde u čáslavského letiště zajistilo, že se na nás v případě nějakého opravdu velkého konfliktu v Evropě naši západní spojenci nevybodnou jako v osmatřicátém roce. Sedmdesát vodíkových bomb nikdo Putinovi bez boje nenechá.
