Vladimír Dlouhý: Z minimální mzdy se stal zneužívaný nástroj politické moci | Reflex.cz
reklama
nahoru

Vladimír Dlouhý: Z minimální mzdy se stal zneužívaný nástroj politické moci

Vladimír Dlouhý19. července 2016 • 07:00
Vladimír Dlouhý: Z minimální mzdy se stal zneužívaný nástroj politické moci
Samy firmy nejlépe vědí, kdy mohou a kdy nemohou svým zaměstnancům přidat na mzdách, říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý (na snímku uprostřed)
• foto: 
Wikimedia.org

Odboráři včera avizovali, že budou požadovat, aby vláda od příštího roku zvýšila minimální mzdu o 1 600 Kč ze současných 9 900 na 11 500 korun. Současná minimální mzda se přitom vyplácí teprve od začátku letošního roku. Podnikatelská veřejnost, která především v posledních letech čelí významnému nárůstu administrativy a regulatorních opatření ztěžujících podnikání, je tak opět obětí politického boje.

reklama

Hospodářská komora České republiky dlouhodobě zastává názor, že minimální mzda je zbytným institutem. Samy firmy nejlépe vědí, kdy mohou a kdy nemohou svým zaměstnancům přidat na mzdách. K nárůstu nominálních i reálných mezd dochází i bez dalších regulatorních zásahů a bude k němu docházet v  letošním a příštím roce. Vnější zásahy v této oblasti tak nejen, že nejsou potřebné, jsou pro české hospodářství přímo škodlivé. V posledním návrhu odborů Hospodářská komora ČR spatřuje riziko trojího typu, a to plošnost opatření, skokové navýšení a politické zneužití.

Dopad na některé sektory a regiony může být zásadní
Plošné zvýšení minimální mzdy nedělá rozdíly mezi specifiky jednotlivých odvětví ekonomiky ani mezi zaměstnavateli. Zatímco řady firem se takové zvýšení vůbec nedotkne, protože osoby s minimálními příjmy vůbec nezaměstnávají, není neobvyklé, že se u jiného zaměstnavatele soustřeďuje více zaměstnanců s minimální mzdou. V důsledku regulace tak může dojít k podvázání možnosti firem nabírat nové zaměstnance, a v horším případě i k jejich propouštění či vyhnání z legálního sektoru a/nebo k jejich nahrazení stroji. Tyto dopady budou nerovnoměrné, dopad na některé sektory či regiony, respektive konkrétní firmy může být velmi významný.

Nejvyšší navýšení v historii
Pro hospodářství není nic horšího než dramatické skokové změny, které se zejména na mikroúrovni jen obtížně vstřebávají. K růstu minimální mzdy přitom došlo za současné vlády již dvakrát, a to v lednu 2015 a v lednu 2016. Třetí rok po sobě tak má dojít ke změně legislativy v této oblasti a nárůst přitom není rozhodně zanedbatelný. V absolutním vyjádření se jedná o největší navýšení od zavedení minimální mzdy, to jest od roku 1991. V relativním vyjádření má být nárůst o 16,2 % druhým nejvyšším po změně v lednu 1999.

Nástroj politického boje
Z minimální mzdy se v současnosti stalo veliké politikum – je zneužívaným nástrojem politické moci a demonstrace vlivu. Proces navyšování mezd se navíc neopírá o relevantní data a neobsahuje věrohodné analýzy budoucích dopadů na zaměstnanost.

Hospodářská komora ČR opakovaně zdůrazňuje, že neustálá a nepředvídatelná změna legislativy působí podnikatelům obrovské problémy a dodatečné systémové náklady, které jsou často výrazně větší než samotná změna. Hospodářská komora demonstrovala připravenost pro spolupráci na nastavení systematického a transparentního řešení změn minimální mzdy, a to ve vztahu k reálnému výkonu národní ekonomiky a s ohledem na budoucí vývoj hospodářství, nikoliv jen pomocí zpětných ukazatelů, jako je tomu dosud. Došlo by tak k odpolitizování minimální mzdy, nicméně tato iniciativa zůstala bez jasné odezvy.

Vladimír Dlouhý je prezidentem Hospodářské komory České republiky.

Text vznikl za spolupráce s vedoucí Oddělení analýz Hospodářské komory ČR Karinou Kubelkovou.

Vladimír Dlouhý


Klíčová slova: Minimální mzdaekonomikafirmyodbory



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama