Pavel Nedvěd (na snímku uprostřed) na akci, při níž vstoupil do Síně slávy. Po jeho pravici šéf Fotbalové asociace České republiky Miroslav Pelta.

Pavel Nedvěd (na snímku uprostřed) na akci, při níž vstoupil do Síně slávy. Po jeho pravici šéf Fotbalové asociace České republiky Miroslav Pelta. Zdroj: ČTK

Nejvyšší česká fotbalová soutěž by se mohla jmenovat „Pavel Nedvěd liga“

Za necelé tři týdny startuje tuzemská nejvyšší fotbalová liga. Oproti předchozím ročníkům se však soutěž nachází v dosti nelichotivé situaci – nemá titulárního partnera, tedy sponzora, podle něhož by se jmenovala a vycucla z něj za tuto „poctu“ desítky milionů korun. Nedělejme si iluze, při pověsti a kvalitě, které se liga „těší“, se ani není čemu divit. Čas však běží a proto se hledá spasitel. Nemohl by se této role ujmout třeba Pavel Nedvěd?

Ostatně prý sám „grande Paolo“ podle středečních Lidových novin pomáhá svazovému šéfovi Peltovi sehnat sponzora pro jeho ligu až v daleké Číně. Je to logické, někdejší hvězda české reprezentace a Juventusu Turín je v Číně mimořádně populární a tato jeho popularita je tak vysoká, že si toho nemohli nevšimnout prezident Miloš Zeman a Jaroslav Tvrdík, když sestavovali zasedací pořádek do letadla pro státní návštěvu Číny.

Ať už ambasadoři českého fotbalu lobbují na dálném východě nebo i v české kotlině u řady firem se hodně zapotí a přesto odejdou s nepořízenou. Protože toho nemají moc co nabídnout. I člověk, který sleduje tuzemské fotbalové dění z hodně rychle jedoucího vlaku, si nemůže nevšimnout řady vad na kráse: nízké návštěvnosti zápasů, bohorovného chování řady takzvaných fotbalových celebrit (rozuměj hráčů), excesů rozhodčích a řady „náhod“ typu výsledek posledního ligového kola mezi Jabloncem a Příbramí. A pak do něčeho dávejte peníze.

Česká ekonomika za 27 let svého fungování v nových podmínkách vyprodukovala několik tisíc lidí, jejichž majetek se počítá ve vyšších řádech stovek milionů či miliard korun. Nějakých 60 milionů korun, které by musel podle všeho složit hlavní partner ligy za jeden rok, by tak pro většinu z nich (respektive jejich firmy) nebylo bolestným krokem. Proč se tedy do toho nikdo nehrne? Firmy z energetiky, potravinářství, banky, automobilky, operátoři, developeři? Zřejmě vědí proč. Ostatně i zájem lidí o zápasy samotné je malý. Na některá utkání chodí pár stovek lidí, a že by chtěli lidé ještě za fotbal platit v televizi? To už by na ně bylo moc. Výsledky sledovanosti příslušného kanálu nepotřebují komentář. Stejně jako česká ekonomika zřejmě nikdy nedožene Německo nebo Rakousko, tak zřejmě ani česká liga se nikdy nepřiblíží ligám v Itálii, Německu, Španělsku či Anglii.

Pavel Nedvěd býval excelentní fotbalista a ukázal se i jako charakterní hráč, když odmítl přestoupit z Juventusu po jeho vyřazení ze Série A. Na druhou stranu je o něm známo, že nikdy příliš nevynikal inteligencí a na jeho neznalost v řadě jiných odvětví se mu draze vymstila. Příkladem budiž jeho někdejší investice do dřevařské firmy Mafloor, kam Nedvěd vložil desítky milionů korun a firma pak za pár let skončila v konkurzu. Důležité však je ze svých chyb se poučit. Má to Nedvěd stále na paměti? Co když Pelta sponzory nesežene? Půjde za Nedvědem a nabídne mu pojmenování ligy po něm? Pojmenování „Pavel Nedvěd liga“ by si určitě okamžitě vysloužila pozornost světových médií, ale fungovat by za takovéto konstelace nemohla. Alespoň ne v České republice.