Slyšíme burácení, ale další referenda o vystoupení z EU v blízké době nebudou | Reflex.cz
nahoru

Slyšíme burácení, ale další referenda o vystoupení z EU v blízké době nebudou

Viliam Buchert11. července 2016 • 18:30
Slyšíme burácení, ale další referenda o vystoupení z EU v blízké době nebudou
Ilustrační snímek
• foto: 
Profimedia.cz

Britský Brexit rozbouřil diskusi o budoucnosti Evropské unie nejenom na starém kontinentu, ale po celém světě. V této souvislosti se hovoří o tom, že podobná referenda o vystoupení by se mohla uskutečnit i v jiných členských státech EU. Mohla, ale je to spíšenereálné. Cesta k závaznému lidovému hlasování je velmi složitá, někdy téměř nemožná.

Právně nezávazné bylo dokonce i referendum ve Velké Británii, ale premiér David Cameron ho slíbil, uskutečnil a v rámci ostrovních demokratických tradic bude vůle lidu podle všeho i naplněna. Jinde v Evropě je to ale jinak.

Nejvíce se hovoří o takzvaném Nexitu, tedy referendu o vystoupení z EU v Nizozemsku. S oblibou s tímto termínem šermuje především Geert Wilders, šéf antievropské a antiislámské Strany pro svobodu. Ta je momentálně první v průzkumech popularity, ale volby se uskuteční až v polovině března 2017.Wilders by referendum chtěl a nevylučuje ho za jistých podmínek dokonce ani premiér Mark Rutte, ale ouha, není to v současnosti jak udělat, aby bylo právně závazné.

V Nizozemsku platí od 1. července 2015 zákon o poradním referendu, to musí být vyhlášeno, když je sebráno 300 tisíc ověřených podpisů. To se už stalo – v dubnu se hlasovalo o smlouvě s Ukrajinou a veřejnost ji odmítla. Jenže pro vládu je to jen hlas poradní, nezávazný. Závazné referendum by vyžadovalo změny v ústavě, které jsou podmíněny dvoutřetinovou podporou v obou komorách parlamentu. Proces je to zdlouhavý, trvat může léta.

A i pokud by Geert Wilders vyhrál příští volby, není dáno, že dokáže sestavit vládu. To se mu spíše nepodaří a referendum by pak jiná vláda zřejmě vůbec nevyhlásila.

Hodně se diskutuje i o Frexitu, tedy referendu ve Francii. Volá po něm předsedkyně silné Národní fronty Marine Le Penová. Realita je ale taková, že Le Penová by se musela stát prezidentkou země, aby se jí k tomu nějaká šance otevřela, protože v parlamentu na to síly neexistují. Prezidentské volby budou v dubnu a květnu příštího roku a Le Penová podle všeho postoupí do druhého kola. Tam se ale proti ní spojí ostatní a spíše neuspěje. Tím na čas skončí i diskuse o referendu ve Francii, i když do voleb o něm uslyšíme hodně silných výroků.

Zvláštní situace nastala v Rakousku. Tam se chystá na začátek října opakování druhého kola prezidentských voleb. Levicový kandidát Zelených Alexander Van der Belen tvrdí, že jeho soupeř, Norbert Hofer ze strany Svobodných, si zahrává s ohněm, když chce vyhlásit referendum o vystoupení z EU. Jenže Hofer nikdy nic takového neřekl. Tvrdí, že referendum by přišlo možná v budoucnosti na řadu pouze tehdy, kdyby Brusel neprovedl žádné reformy a on sám ho teď nechce iniciovat, že to vůbec není na pořadu dne. Ani kdyby se stal prezidentem. To znamená, že ani v Rakousku se lidové hlasování o EU nechystá.

Po referendu volají také čeští prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus. I to je pouze zbožné přání. Vláda nic takového nevyhlásí, ani kdyby si to většina veřejnosti přála. A je jedno, zda kabinet vede socialista Bohuslav Sobotka nebo někdy ho bude řídit oligarcha Andrej Babiš. Ani u nás právně závazné referendum tak rychle nebude.

Otázka po Brexitu zní úplně jinak: Bude vůbec v příštích letech někde referendum o setrvání či vystoupení v EU?





Diskuse ke článku

 

reklama
Komentáře
E15
Nejčtenější