Kandidáti na prezidenta Alexander van der Bellen a Norbert Hofer

Kandidáti na prezidenta Alexander van der Bellen a Norbert Hofer Zdroj: ČTK

Opakované rakouské prezidentské volby mohou být Brexitem č. 2

Evropa se ještě nevzpamatovala z rozhodnutí Britů vystoupit z Evropské unie a už ji možná v blízké době čeká další „pumelice“. Rakouský ústavní soud v pátek nařídil opakování druhého kola prezidentských voleb. Šanci tak opět dostal kandidát Svobodné strany Rakouska Norbert Hofer, jehož strana si u soudu stěžovala. Svobodní jsou ale silně euroskeptičtí, tvrdě kritizují migrační politiku EU a v Bruselu je rozhodně nemilují.

Pokud by Hofer v druhém opakovaném kole vyhrál a porazil kandidáta Zelených (a vlastně i kandidáta mnoha dalších stran) Alexandra Van der Bellena, politická scéna Rakouska by se proměnila nejvíce od konce druhé světové války. Rakouský spolkový prezident sice nemá mnoho pravomocí, ale strana Svobodných momentálně vede i v průzkumech veřejného mínění pro parlamentní volby. Pokud by měla „svého“ prezidenta, šance na vítězství v příštích volbách by se zvýšila. To by Brusel rozhodně nepotěšilo.

Už poslední parlamentní volby v roce 2013 byly těsné – vyhrála sociální demokracie (SPÖ) s necelými 27 procenty, před lidovci (ÖVP) s 24 procenty a právě Svobodnými (FPÖ), kteří dostali více než 20 procent. Situace se měnila a to se odrazilo letos i na nebývalé podpoře Norberta Hofera v prezidentském klání.

Rakouská koaliční vláda v důsledku masivní kritiky veřejnosti kvůli své vstřícné politice k uprchlíkům (země loni přijala 93 tisíc migrantů), mezitím otočila. Dnes naopak tvrdě napadá Evropskou komisi za neschopnost řešit migraci. To však Svobodným nezabránilo v růstu.

Svobodná strana Rakouska také umně využívá toho, že veřejnost našich sousedů je tradičně a dlouhodobě daleko skeptičtější a podezřívavější k rozhodnutím Bruselu. V opakovaném druhém kole prezidentské volby má proto Hofer naději.

Mění se i situace v Evropě. To, co bylo kdysi nemyslitelné a mnozí tomu nevěřili, tedy odchod Velké Británie z Evropské unie, se stalo skutečností.

A představa, že rakouský prezident bude poprvé od ruhé světové války silně euroskeptický a nebude věřit Bruselu, už také není z Marsu.

Brexitem č. 2 mohou být proto opakované rakouské prezidentské volby.

Z rakouského Nejvyššího soudu přišla kromě toho včera i velmi dobrá zpráva o stavu demokracie u našich sousedů. Soud se nebál vyhlásit opakování prezidentských voleb, i když věděl, že je to sporné a země je v tomto ohledu rozdělena.

Předseda ústavního soudu Gerhart Holzinger ve zdůvodnění rozsudku uvedl, že neexistují žádné indicie o tom, že by členové volebních komisí s odevzdanými hlasy manipulovali; stačí podle něj však to, že k něčemu takovému mohlo dojít. Někdy proto, že byly sčítány hlasy dříve, než bylo stanoveno, nebo proto, že je sčítali lidé, kteří k tomu neměli potřebné oprávnění. Chybný postup se týkal 78 tisíc hlasů, což by vzhledem k těsnému rozdílu mezi kandidáty (31 tisíc hlasů) stačilo ke změně celkového výsledku.

Palec nahoru pro Rakušany!