Parlamentní vyšetřovací komise k nedávné krizi v policii byla vytvořena už ve středu a nyní zvolili i jejího předsedu – občanského demokrata Pavla Blažka. Vyšetří něco?
Nejhorší věcí pro stabilitu demokracie jsou nedopovězené veřejné příběhy, z nichž může vzniknout podezření, že někdo něco zametá pod koberec. Tři týdny trvající krize v policii byla nepříjemná v tom, že politici začali otevřeně mluvit do organizačních změn v polovojensky řízené instituci a dávali najevo, kdo je nebo není jejich favorit. Tím nejenže řadu policistů zdiskreditovali, ale i vyvolali dojem, že stačí mít politické krytí a všechno vám projde.
Příběh s názvem policejní krize zatím má relativně dobré rozuzlení. Prezident Zeman dal na osobních schůzkách s politiky, státními zástupci a policisty najevo, že odmítá další politizaci. Vedení Poslanecké sněmovny se zase dohodlo, že vytvoří vyšetřovací komisi, která do konce října veřejnosti sdělí, o co se v posledních měsících vlastně hrálo.
Když byl před chvílí zvolen předsedou této komise exministr spravedlnosti Pavel Blažek, vydal prohlášení, kde se říká, že „během následujících měsíců bychom měli zjistit, z jakého důvodu došlo ke sporům uvnitř policie a zda měli státní zástupci oprávněný důvod do reorganizace policie zasahovat a jestli byla forma, kterou tak učinili, v mezích zákona. Je potřeba omezit emoce a na základě faktů dojít k závěrům, ze kterých můžeme vyvodit výsledky a zjednat nápravu.“
Z textu je jasné jedno: zvítězilo širší pojetí práce vyšetřovací komise, jež se nemá omezit jen na odpověď na téma reorganizace, ale i další rizikové trendy v policii.
Časopis Reflex adresoval vyšetřovací komisi těchto pět základních otázek. Doufejme, že na ně poslanci, kteří si v následujících týdnech budou povolávat policisty a státní zástupce k výslechům, odpovědí v závěrečné zprávě. Jaké to jsou?
Je pravda, že když se v polovině května dozvěděly špičky Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) o sloučení s protikorupčním útvarem, začaly odvetné manévry, jejichž smyslem mělo být zatčení patnácti policistů z protikorupčního, aby nemohla být reorganizace provedena?
Je pravda, že současné vedení policie chtělo tuto monstrózní akci jednoho útvaru proti druhému odvrátit tím, že předčasně zveřejnilo plán na sloučení obou složek?
Je pravda, že do celé akce se měli zapojit i někteří státní zástupci? Jsou to ti, co mezi poslanci lobbují za nový zákon o státním zastupitelství, jenž má jejich instituci dát větší pravomoci?
Je pravda, že v úředním záznamu policejního prezidenta a jeho náměstka jsou zmínky o tom, že jim vysoce postavený státní zástupce vyhrožoval kriminalizací a zbavením výsluh, pokud provedou reorganizaci?
Je pravda, že dlouholetým informátorem ÚOOZ byl Andrej Babiš? Používal tento útvar ke konkurenčnímu boji firem? Nebyl současně policisty vydírán kvůli kauze Agrotec?
