Chrám sv. Cyrila a Metoděje.

Chrám sv. Cyrila a Metoděje. Zdroj: Ludek (CC BY-SA 3.0)

Eliška Kaplický Fuchsová.
Reinhard Heydrich.
Popravený biskup Gorazd (Matěj Pavlík).
Heydichovo zasažené auto.
Památník parašutistům v kryptě.
9
Fotogalerie

Neúcta k Anthropoidu. Kaplický Fuchsová jako hloupá husa vyhání pravoslavné z chrámu

Jestli má někdo bolestnou zkušenost s arogancí pražské radnice z časů primátora Pavla Béma, pak je to Eliška Kaplický Fuchsová, vdova po architektu Janu Kaplickém. Vždyť po boku svého muže zažívala orgie nadutosti a omezenosti, s níž vedení hlavního města za přizvukování tehdejšího prezidenta Václava Klause odstřelilo Kaplického projekt Národní knihovny na Letné.

Dnes jsme bohužel užaslými svědky toho, jak s podobnou nadutostí a pohrdáním pražská zastupitelka Kaplický Fuchsová v dresu hnutí ANO vyhání z chrámu Cyrila a Metoděje pravoslavnou církev, jejíž duchovní v kryptě tohoto kostela ukrývali atentátníky na Reinharda Heydricha. A kteří také za to byli do jednoho popraveni, včetně nejvyššího představitele jejich církve biskupa Gorazda.

Paní zastupitelce ale příběh o hrdinství a obětavosti českých duchovních, jenž je neoddělitelnou součástí dramatu heydrichiády, zjevně neimponuje. Jinak by se nemohla chovat jako hloupá husa.

Jen tak lze totiž nazvat její úsilí coby šéfky pražského výboru pro kulturu neprodloužit pravoslavné církvi smlouvu o pronájmu chrámu, v němž působí od roku 1935. A kde v roce 1995 nechala zbudovat Národní památník hrdinů heydrichiády.

Přitom výbor pro kulturu počátkem tohoto měsíce odsouhlasil prodloužení smlouvy církvi. Kaplický Fuchsová ale hlasování prohlásila za zmatečné. Co ji vede k takovým přízemním intrikám? „Skončila smlouva a my teď řešíme, kdo by měl kryptu provozovat nadále. Otevírá se varianta, že by to mohl být Vojenský historický ústav, který vytvořil expozici,“ sdělila Lidovým novinám.

Nic proti Vojenskému historickému ústavu. Jeho odborníci jistě mohou přinést mnoho poznatků k historii atentátu, který vyvrcholil strhujícím bojem sedmi parašutistů obklíčených v kryptě osmi stovkami prvotřídně vycvičených esesmanů. Ale proč kvůli tomu vyhánět pravoslavnou církev z katedrály, která je pro ni duchovním centrem a symbolem statečnosti a životní oběti výjimečných mužů z jejích řad?

Nevím, jaký měl Jan Kaplický vztah k pravoslavné církvi. Ale tak nějak tuším, jak by vnímal mocenskou zpupnost, s níž jeho žena přistupuje k lidem, kteří ve svém chrámu po celá desetiletí pečují o tradici ojedinělé vzpoury proti nacistickému režimu, kterou bychom si měli zvlášť v dnešní hnědnoucí době připomínat s náležitou pokorou.