V africkém Burundi, osídleném stejnými národy jako Rwanda, se schyluje ke genocidě a občanské válce. K něčemu podobnému, jako se nedávno stalo právě ve Rwandě. Rwandský konflikt už byl analyzován, takže bohužel musíme počítat s jeho opakováním v Burundi. Výchozí podmínky jsou stejné.
Jared Diamond ve své slavné knize Kolaps - proč společenství zanikají a přežívají - velmi podrobně analyzoval příčiny rwandské genocidy. Nyní, kdy se soustavně zvyšuje napětí v sousední Burundi, navíc obydlené stejně jako Rwanda Hutuy a Tutsii, se neškodí k Diamondově analýze vrátit.
Pro pochopení historického kontextu: V Rwandě i Burundi žijí kmeny, u kterých není jasno, zda jsou nebo nejsou společného původu. Podle teorie rozdílného původu jsou Tutsiové niloťané. Mají více hamitské rysy, jsou světlejší a tradičně zaujímali horní společenské pozice. Většinoví tmavší Hutuové mají bantuské kořeny. Podle teorií společného původu se skupiny rozrůznily sociálně a pak si zafixovaly jiný vzhled manželskými svazky uvnitř obou skupin. Od šedesátých let se tyto skupiny vzájemně vraždí v obou zemích, což vyvrcholilo ve Rwandě masovou genocidou Tutsiů Hutuy.
Kromě etnických animozit (jak se projevilo i při vraždění samotném) ale hrály roli také jiné motivy, protože na mnoha místech zabíjeli Hutuové jiné Hutuy. Diamond nachází důvod v přelidnění. Rwanda měla 343 obyvatel na kilometr čtverečný, čímž se přiblížila lidnatým západoevropským státům. Ty ovšem disponují vysoce mechanizovaným efektivním a intenzivním zemědělstvím, takže není problém i tak hustou populaci uživit.
Ve Rwandě však převládá extenzivní zemědělství s minimální produktivitou. I díky odlesnění dochází k masivní erozi a plochy zemědělské půdy se trvale zmenšují. Proto nelze chápat rwandskou genocidu jen jako výsledek etnické řevnivosti, ale také jako občanskou válku o zdroje. V zemi dosáhla hustota osídlení - přesně podle Malthuse - úživnost území, a tak přirozeně došlo ke snížení hustoty populace masakry. Genocidium ve Rwandě nepřežilo jedenáct procent obyvatel.
V Burundi je nyní situace úplně stejná, hustota osídlení je velmi podobná - 301 obyvatel na čtvereční kilometr, přičemž úživnost území soustavně klesá. Proto je vzhledem k pudovým vzorcům chování lidského druhu v případě zásadního existenčního ohrožení vcelku důvodné předpokládat, že masivní občanská válka spojená s genocidou čeká i Burundi. Byl bych moc rád, kdybych neměl pravdu, ale nedokážu být optimistou.
