Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: ČTK

Vladimir Putin
Recep Tayyip Erdoğan
Nový palác prezidenta Erdoğana
Ronald Reagan
Mladý Bill Clinton se setkává s Johnem F. Kennedym
6
Fotogalerie

„Experti“ už zase straší třetí světovou. Bude? Nebude?

Skoro nemine týden, aby si někdo nepostrašil, že z nějakého konfliktu hrozí třetí světová válka. Naposledy to často slyšíme s poukazem na rusko-turecké napětí. Řekněme tedy dostatečně jasně a nahlas, že třetí světová válka dnes nehrozí, přinejmenším o nic víc než před pěti, deseti, patnácti lety. Jak to můžeme vědět?

Napětí mezi Ruskem a Tureckem, stejně jako mezi Ruskem a Západem nebo Západem a ISIS není možné podceňovat. Ani z jednoho ohniska však celosvětový konflikt reálně nehrozí. Rusko hraje svoji mocenskou hru na Blízkém východně a ve východní Evropě, hlavním cílem této hry je však upevnit postavení garnitury kolem Vladimira Putina uvnitř země.

Rusko je chudé, jeho ekonomika slabá a závislá na ceně ropy, která momentálně s Kremlem moc nespolupracuje. Putin a jeho tým však nemají sklony k sebevraždě a vědí dobře, že Turecko je v NATO. Jaderné napadení Ankary ze strany Rusů, což by mohlo být roznětkou světové války, tedy opravdu nehrozí.

I když je turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan horká hlava, ani on není šílenec. Za zavřenými dveřmi po sestřelení ruského stíhacího bombardéru Tureckem NATO zdaleka nereagovalo s takovým pochopením pro tureckou pozici, jak to snad mohlo působit z veřejných prohlášení.

Dobrá. Nemohl by ale případný konflikt nízké intenzity mezi Tureckem a Ruskem v Sýrii přerůst, eskalovat do něčeho, co nikdo nechce? Teoreticky se to stát může, ale v nejhorším případě – a i to je velmi, velmi nepravděpodobné – bychom se dočkali omezené konvenční války v tamním regionu. Putin ví, že zatímco v krátkodobé perspektivě mu jeho svalnatá politika na Blízkém východě pomáhá politicky, dlouhodobě by ho oslabila, protože ji ruská ekonomika nemusí unést bez nebezpečí podkopání jeho režimu.

Ani bombardování v Sýrii, pro Rusy velmi drahá věc, nebude trvat moc dlouho, ostatně už teď tlačí Moskva na mírové urovnání. Na straně druhé Erdoğan ví, že nemá od NATO bianko šek na cokoliv. Z podobných důvodů nehrozí rozsáhlý konflikt mezi Západem a Ruskem.

Během studené války, kdy svět držela v nesnadném a nestabilním bezpečí doktrína vzájemně zaručené destrukce, hrozil jaderný konflikt mezi supervelmocemi v říjnu 1962 během kubánské raketové krize, kdy se ke Kubě blížily ruské křižníky a prezident John F. Kennedy vydal rozkaz zastavit je, pokud překročí určitou pomyslnou hranici bezpečnostní karantény.

Dalším nebezpečným momentem byl nástup Ronalda Reagan v lednu 1981. Jehož tvrdou rétoriku si některé kruhy v Moskvě vyložily jako předstupeň útoku na SSSR.

Zvláště svízelný okamžik nastal po atentátu na Reagana. Tehdejší personální šéf Bílého domu, armádní generál ve výslužbě Alexander Haig ve snaze uklidnit situaci řekl, že má situaci plně pod kontrolou. I překvapení Američani se ptali, co je to za blbý výrok? Co viceprezident George H. W. Bush? To Rusové si rovnou jeho nešikovné vyjádření vyložili jako potvrzení, že ve Washingtonu došlo vojenskému puči a teď jim může hrozit útok.

Po skončení studené války se hrozba zničení planety v jaderném konfliktu a la televizní film stanice ABC Den poté výrazně snížila a od té doby nenarostla. Z hlediska použití jaderných zbraní je tak stále největší hrozbou jaderný terorismus islamistických fanatiků. Apokalyptická sekta Islámského státu totiž nemá pud sebezáchovy nastaven stejně jako konvenční režimy, ať už demokratické či diktátorské.

Proto je imperativem Islámský stát co nejdříve zlikvidovat a nedopustit, aby se teroristé dostali k potřebným atomovým technologiím. Přesto, že by jaderný teroristický útok byl katastrofou, která by nedozírně změnila náš svět, celosvětový jaderný konflikt – třetí světová – by z něj však nevyrostl.

O třetí světové především mluví nezodpovědní experti, kteří na sebe chtějí upozornit v houštině a kakofonii „expertních“ i expertních hlasů. A pak samozřejmě novináři, kteří potřebují přilákat pozornost.

 

 

 

 

   

 

 

Erdoğan