Zůstaneme liberálním ostrůvkem, nebo nám v Česku také hrozí vláda tvrdé ruky? | Reflex.cz
nahoru

Zůstaneme liberálním ostrůvkem, nebo nám v Česku také hrozí vláda tvrdé ruky?

Jiří Leschtina11. ledna 2016 • 20:00
Zůstaneme liberálním ostrůvkem, nebo nám v Česku také hrozí vláda tvrdé ruky?
foto: Isifa.com

Stáváme se ostrůvkem liberální demokracie ve střední Evropě. Podobně jako ve třicátých letech minulého století, kdy Československo obklopily různé formy autoritativních režimů. K takové představě svádí pohled na Českou republiku, obklíčenou v rámci Visegrádu většinovými vládami Viktora Orbána, Jarosława Kaczyńského a Roberta Fica, které čím dál urputněji vyvracejí pilíře liberální demokracie a občanských svobod.

Hrozí, že virus vlády pevné ruky přeskočí i do Prahy? Někdo asi namítne, že máme silnou a dlouho fungující tradici koaličního vládnutí. Současný visegrádský scénář jednoho absolutního vítěze tudíž u nás není pravděpodobný.

Jenže infekce autoritářství a primitivního nacionalismu může být mnohem zákeřnější, než si myslíme. Může napadnout jakoukoliv stranu. A vidina hladkého vládnutí, spojeného s válcováním menšin a umlčováním kritiků, přitahuje leckterého politika silou luzných bludiček z močálů a bažin.

Skvěle to vidíme v dokumentárním filmu o Andreji Babišovi Matrix AB. V jedné ze scén se šéf hnutí ANO při konverzaci s maďarským velvyslancem Tiborem Petőm rozplývá nad poměry v Budapešti: „Tady to není tak dobré jako v Maďarsku. Mají celou vládu, můžou rozhodovat. Tady se pořád diskutuje, zasedají komise, je to nesmysl.“

Jako některé naše politiky přitahuje blízkost autokratů, tak okolní autokraty nenechá chladnými fakt, že jsme zůstali poslední zemí Visegrádu, kde liberální demokracie není dostatečně podkopána. A budou se snažit nás vtáhnout „do spolku“. Už proto, abychom jejich voličům nebyli na očích coby země, kde hodnoty svobody a plurality mohou přežívat i v těžkých časech.

V Babišových Lidových novinách vyšel obrovský rozhovor s Viktorem Orbánem. Maďarský premiér v něm pěje ódy na Maďary, Poláky, Slováky a Čechy coby Středoevropany povolané k novému obrození Evropy. „Středoevropské země nemají jen nápady, ale zkušenosti, které nyní sesbírají dohromady a zpřístupní celé Evropě. (…) To, co z toho vznikne, bude zajímavé, žádné euroblábolení, ale opravdová krevnatá středoevropská skutečnost,“ fantazíroval Orbán.

Pohled na Viktora Orbána ze Západu je víceméně jednoznačný: autokrat s blízkými vztahy s Putinem, jak naznačuje jedna z mnoha karikaturPohled na Viktora Orbána ze Západu je víceméně jednoznačný: autokrat s blízkými vztahy s Putinem, jak naznačuje jedna z mnoha karikatur
Středoevropané jsou podle něj tažnou silou evropské ekonomiky: „Kdyby dnes ekonomiky středoevropských zemí nepodávaly tak dobré výkony, v Evropské unii by nebyl ekonomický růst, ale recese,“ tvrdí. Co je to jiného než snaha stmelit Visegrád ideou jakéhosi premiantského megalomanství, již dobře známe z časů vládnutí Václava Klause?

Dosud jsme si mohli říkat, že je Orbán v čele málo vlivného Maďarska spíš jen evropským výstředníkem. Pokud se však jeho stylem vládnutí otevřeně inspiruje Jarosław Kaczyński, jsme v jiné situaci. Politika země s 38,5 miliónu obyvatel bude mít mnohem silnější a rozsáhlejší dopad. Jako živá voda může zapůsobit i na naše obdivovatele orbánismu, k němuž má nejen Babiš, ale jistě i prezident Zeman vřelý vztah.

Jistě, zatím proti hnutí Andreje Babiše stojí silná sociální demokracie Bohuslava Sobotky. Jenže co když živá voda orbánismu povzbudí i premiérovy soupeře ve straně? Jakýkoliv rozkol může způsobit pád preferencí.

Po výraznější volební prohře ČSSD a lánském puči II (tentokrát úspěšném) by pak v režii Zemana a Babiše mohla vzniknout parlamentní většina vyznavačů autokratického vládnutí. A že pak lze změnit režim doslova během několika dnů, to nám vývoj v Polsku ukazuje s mrazivou přesvědčivostí.

 


Klíčová slova:
Orbánbabiš


Diskuse ke článku

 

reklama
Komentáře
E15
Nejčtenější