Základna Guantánamo bude zřejmě ještě nějakou dobu noční můra západního světa. Byli tam drženi lidé podezřelí z toho, že mají styky s teroristickou organizací Al-Káida. Věc je složitá v tom, že někteří ty styky skutečně měli. Kromě toho se někteří, kdo byli odtamtud propuštěni, připojili zase k terorismu.
Potíž zadržených na Guantánamu byla v nejasném statutu zadržených. Nepožívali ani práva obviněných z trestných činů, ani válečných zajatců. Válka proti terorismu je hybridní na všech stranách. Teroristé nepostupují jednoznačně jako běžní vrazi, ani jako vojáci. Za ten zmatek si mohou také dost sami. Kdyby se chovali jako normální vrazi, nebo normální vojáci, aspoň by věděli, co je čeká.
Problém je v tom, že nejasný systém semele pak i nevinné, protože nemají možnost se účinně hájit. Protože nežijí v sovětském Gulagu, dostanou se nakonec na svobodu, ale ztratí mezitím roky života. Lepší než stalinismus, ale zanechá to hořkost. V této optice je třeba číst příběhy lidí, kteří byli propuštěni a nikdo jim nic neprokázal. Podle toho, co říkají, jsou jim extremisté dost nesympatičtí.
Jak v tyto dny uvádí BBC, poslední britský občan zadržovaný na Guantánamu byl propuštěn a vrátil se v říjnu po 14 letech do Londýna. Na adresu extremistů řekl, „ať vypadnou ze země“.
Shaker Aamer řekl listu Mail on Sunday, že odsuzuje útoky, jako byla vražda vojáka Lee Rigbyho v roce 2013. „Nesmíte nikoho zavraždit.“ Popisuje také emocionální setkání se svou rodinou. Roky bolesti podle něj zmizely, když viděl svoji ženu. 48 letý muž byl držen na Guantánamu kvůli podezření, že vedl jednotky Talibanu a setkal se s vůdcem al-Kajdy Usámou bin Ladinem.
V interview tvrdil, že během vyšetřování byl opakovaně tázán na své údajné angažmá v rekrutování pro džihádistické skupiny v Londýně, což vždycky odmítal. Uvedl také, že ho vyslýchalo celkem dvě stě vyšetřovatelů.
Otec čtyř dětí Aamer také tvrdí, že byl mučen pomocí metod, jako je odpírání spánku a spoutaní na zemi při teplotách pod nulou. Už předtím v Afghánistánu mu prý na americké letecké základně Bagram tloukli hlavou o zeď. Mučení byl údajně přítomen britský zpravodajský důstojník. Britské zákony mučení při výsleších nepovolují.
K teroristickým útokům ve Velké Británii řekl: „Jak si může někdo osobovat právo žít v této zemi a se zdejšími lidmi a jednat jako normální člověk a pak vyjít na ulici a pokusit se zabít lidi?“ Dodává, že zabíjení civilistů není podle jeho chápání islámu povoleno.
„I když je válka, nesmíte nikoho zabít, nesmíte zabít děti, nesmíte zabít duchovní, nesmíte jít na ulici, vzít si nůž a bodat lidi. Pokud vás tahle zem štve, můžete vypadnout.“
Také uvádí, že je znepokojen roztržkou mezi muslimy a nemuslimy. „To pomáhá extremistům. Pokud se díváte na lidi jako na teroristy předtím, než něco udělají, pak je tlačíte k násilí.“
Věděla o tom Británie?
Aamer, který se narodil v Saúdské Arábii a přestěhoval se do Velké Británie v 90. letech, byl zadržen v Afghánistánu těmi, kdo loví lidi za odměnu a označen za možného příslušníka al-Kajdy. V roce 2002 byl přemístěn na Guantánamo. Obvinění proti němu byla stažena v roce 2007, ale dalších osm let ještě trvalo, než byl propuštěn. Podle svého tvrzení byl v roce 2001 na území kontrolovaném Talibanem, aby zajistil lepší život pro svou rodinu.
Mučení bude mít zřejmě ještě soudní dohru, protože propuštěný chce omluvu od americké vlády a vyšetření, nakolik britské úřady věděly o těchto způsobech výslechů.
Aamer věří, že dostane od britské vlády odškodnění a premiér David Cameron již požádal zpravodajské a bezpečnostní výbor vlády, aby vyšetřil tvrzení o spoluvině Británie na mučení na základně Guantánamo.
Vždycky se najdou stoupenci dvou prastarých přístupů. Jeden říká, „radši ať nevinní trpí, než aby viník unikl“. Ten druhý, že „nevinný nesmí trpět, ani kdyby měl viník uniknout“. Západní přístup je ten druhý.
