Vlaky mezi Řeckem a Makedonií nejezdí. Improvizovaná hranice vznikla přímo na kolejích, které hlídají makedonští policisté.

Vlaky mezi Řeckem a Makedonií nejezdí. Improvizovaná hranice vznikla přímo na kolejích, které hlídají makedonští policisté. Zdroj: Petr Vavrouška

JIŘÍ X. DOLEŽAL: Kvóty na imigranty? Uprchlíci nejsou krabice!

Pokračující debata kolem přerozdělování migrantů po Evropě je tak sluníčková, že se debatéři zapomněli zeptat samotných uprchlíků. Pro jejich rozdělení po Evropě je totiž v současnosti nejdůležitější, co chtějí oni.

Je mi líto Srbska, Řecka a Maďarska, přes které se valí migrační vlna. Je mi líto Německa, Británie a Švédska, kam ta imigrační vlna směřuje. A opravdu se stydím, když slyším západoevropské politiky hovořit o spoluodpovědnosti východní Evropy, o nutnosti imigranty přemisťovat a naší zodpovědnosti a solidaritě. Přitom jako by sluníčkáři diskutující o kvótách zapomínali na to, že uprchlíci nejsou krabice nebo krávy. Že je nemůžeme — dokonce ani na vlastním území — přemísťovat, jak se nám zlíbí. Oni nás totiž neposlouchají — nejsou ochotni respektovat ani vnější hranice Schengenu, natožpak vnitřní.

Ekonomické imigranty jsme v zájmu našich občanů povinni především vracet. Uprchlíkům jsme povinni pomoct, podle křesťanské morálky i Ženevských konvencí. V rámci té pomoci s nimi ale nemůžeme zacházet jako s dobytkem, držet je zavřený. A koncept přerozdělování uprchlíků do zemí Unie, do nichž nechtějí a o kterých nikdy v životě neslyšeli, je nesmysl. To by museli být azylanti pod zámkem, ve vězení. I kdyby měli doklad totožnosti platný (třeba) jen pro Česko, tak by takový přerozdělenec okamžitě po propuštění na svobodu v zemi, do níž byl přerozdělen, odjel do Německa, kam má namířeno už z Aleppa.

Evropská solidarita je v souvislosti s migrační vlnou nezbytností, ale nesmí mít formu, která je neslučitelná s realitou, tedy s přáním uprchlíků. Jinak nemůže fungovat. Polsko, Česko, Slovensko, Španělsko či další země, jež nejsou ani vstupní, ani cílové, musí přímo postiženým zemím pomáhat. Například penězi na integraci uprchlíků v zemi, do které chtěli. Rozhodně však není řešením nějaké přemisťování úředním rozhodnutím, protože bude fungovat v každém konkrétním případě nanejvýše dvacet čtyři hodiny. Déle v Česku uprchlík směřující do Německa prostě nepobude, pokud ho ovšem sluníčkoví přerozdělovači-idealisté nešoupnou pod zámek.