Jak to přesně Bohuslav Sobotka udělá, to zatím nevíme. Ale že chce nějak probudit své ministry ve vládě, to už sdělil svým kolegům i národu o víkendu. „Sociálnědemokratický tým ve vládě musí zařadit vyšší rychlost, mezi ministry potřebujeme dravé štiky, ne nějaké líné spokojené kapry,“ řekl premiér. Zvláštní, kapry si totiž vylovil předtím sám Sobotka.
Podívejme se do Sobotkova malého rybníčku, protože moc štik v něm neplave. Ministři totiž připomínají úplně jiné ryby (popis druhů je použit z Wikipedie). Jaké to jsou?
Marcel Chládek, coregonus peled, síh peleď. Odvolaný ministr školství, mládeže a tělovýchovy:
Chládek už byl sice odvolán, ale vzhledem ke svým exhibicionistickým vystoupením si zaslouží hodnocení. Nebyl to ani kapr, ani štika, ale síh peleď. To je lososovitá ryba původně žijící v dolních úsecích sibiřských řek, do někdejšího Československa byl dovezen ke zlepšení produkce kaprových rybníků. Síh je odolnější vůči přehřátí a znečištění vody, přesto vyžaduje zvýšenou péči při výlovech a transportu (to se právě děje). Kříženci s marénou jsou plodní. Živí se planktonem, vodním hmyzem a rybím potěrem.
Michaela Marksová-Tominová, pelecus cultratus, ostrucha křivočará. Ministryně práce a sociálních věcí:
Je to sladkovodní ryba z čeledi kaprovití, která je typická svým neobvyklým vzhledem. Ostrucha obývá volné stojaté až mírně tekoucí dolní části řek a brakické vody. V období rozmnožování vystupuje výše proti proudu řek, kde se vytírá. Během dne přebývá obvykle u dna a k hladině vyplouvá až po setmění. V některých oblastech její početnost výrazně poklesla.
Lubomír Zaorálek, hypophthalmichthys molitrix, tolstolobik bílý. Ministr zahraničních věcí:
Tolstolobik bílý je sladkovodní ryba z čeledi kaprovitých, která je ale v Česku nepůvodním druhem. Zbarvení je stříbřité nebo šedavé. Původní domovina tohoto druhu je povodí ruského Amuru. Obývá především teplejší vody, proto je vysazován do vod ohřívaných odpadním teplem z elektráren. K trávení potravy je vybaven prodlouženým střevem, které dosahuje délky až sedminásobku délky těla. V Česku se přirozeně nerozmnožuje. Jeho výskyt je tedy závislý na umělém rozmnožování a vysazování. Umí dobře plavat a je skvělý skokan, což může být velmi nepříjemné, neboť může zranit člověka plavajícího v jezeře či na nějakém menším plavidle.
Milan Chovanec, lota lota, mník jednovousý. Ministr vnitra:
Sladkovodní ryba, v Česku není příliš hojně rozšířena. Je u ní zákonem stanovena minimální lovná délka. Přes den bývá ukryt. Loví převážně larvy hmyzu, korýše a jiné ryby za úsvitu nebo stmívání. Tře se v zimě uprostřed noci, často pod ledem. Lovné nástrahy: Živá i mrtvá rybka (části), velmi dobře bere na žížaly jak rousnice, tak „hnojáky“.
Jan Mládek, silurus glanc, sumec velký. Ministr průmyslu a obchodu:
Patří vedle jeseterovitých ryb mezi největší sladkovodní ryby v Evropě. Ideální jsou pro něj velké toky s pomalým proudem nebo nádrže se stojatou vodou, bahnité dno s bujnou vegetací a podvodními překážkami, protože sumec se zdržuje při dně, kde vyhledává členitý povrch s úkryty. Sumec velký je dnes jedinou naší rybou, která může dosáhnout hmotnosti 100 kilogramů a více. Sumec se živí různou potravou, jejíž složení se mění v průběhu jeho věku. Mladší jedinci se živí zooplanktonem. Dospělý jedinec filtruje bahno. Jeho lov je fyzicky velice náročný a zabere vždy dlouhý čas, někdy je nutné k jeho vytažení na břeh použít vylovovací hák (gaf).
Svatopluk Němeček, umbra krameri, blatňák tmavý. Ministr zdravotnictví:
Je to drobná červenohnědá, nepravidelně skvrnitá rybka se zaokrouhlenou ocasní ploutví, s postranní čárou tvořící na bocích světlý pás a s hlavou nahoře i po stranách šupinatou. Žije ve slepých ramenech. Má rád vody zarostlé vodním rostlinstvem, jako například zavlažovací kanály, tůně a stará ramena řek. Dožívá se pouze dvou let.
Jiří Dienstbier, misgurnus fossilis, piskoř pruhovaný. Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu:
Jedná se o sladkovodní rybu z čeledi sekavcovitých, která je v Česku chráněným druhem. Zvláštností tohoto druhu je, že kyslík přijímá nejen pomocí žaber, ale také polykáním vzdušného kyslíku, který se následně vstřebává do krevního oběhu sliznicí střeva. Prsní ploutve samců jsou o něco delší než u samic. Tento druh nemá hospodářský význam. Známá je jeho citlivost na změnu atmosférického tlaku, proto byl používán k předpovídání počasí. Dnes už je prakticky k ničemu.
Kdepak, pane premiére, žádné štiky v rybníce nemáte.
