Dlouhé roky se objevovala tvrzení, že FIFA je prolezlá korupcí. Její šéf (od roku 1998), Švýcar Sepp Blatter, to neustále vyvracel. Když byl ale minulý týden opět zvolen do čela FIFA, policie už zasahovala a zatýkala významné fotbalové funkcionáře. I Blattera podle nepotvrzených informací vyšetřuje americká FBI. V úterý večer tento muž nečekaně rezignoval. Jenže podobnými skandály a aférami je už léta postiženo i mnoho dalších „světových“ organizací.
Jeden český diplomat před lety například popisoval, jak do týmu Mise Spojených národů v Kosovu (United Nations Mission in Kosovo,UNMIK, podílí se od roku 1999 na civilní správě země) poslala světová organizace jednoho Kamerunce. Ten v podstatě netušil, kde Kosovo leží, proč tam vlastně správa OSN je, a uměl jen francouzsky, což se samozřejmě v této části světa moc nehodilo. Úředníci OSN ale jeho vyslání zdůvodnili tím, že je potřebné mít v misi i lidi z Afriky, že je nutné dát šanci všem. Prostě se některé slabší země „uplatí“ funkcemi. Takže Kamerunec dostal plat 8000 dolarů měsíčně, navíc řidiče a tlumočníka, kteří uměli i francouzsky. Kosovo bylo zachráněno…
Podobně absurdních příhod, jež zavánějí systémovou korupcí, je v globálních organizacích mnoho. Vždy tomu tak bylo a bude. Neprosazují se v nich totiž ti nejlepší kandidáti a kandidátky, ale často se vše rozpočítává podle států. Pak už je ke korupci a následnému tlaku a využití jednotlivých osob hodně blízko.
FIFA proto není žádnou výjimkou, jenže kvůli nesmírné popularitě fotbalu a enormním výdělkům ze světových šampionátů je na ni jen lépe vidět. Proto bude příští mistrovství světa (2018) v Rusku. Vždyť Blatter je i dobrým přítelem Vladimira Putina. A v roce 2022 se má hrát v arabském bohatém Kataru, kde se kvůli tomu staví všechno na zelené louce (pardon, na vyprahlé zemi a písku). Katařané častou kritiku, že se zde bude hrát v nesnesitelném horku a že přidělení šampionátu provází také velké podezření z korupce, považují za „rasistický útok Západu“.
Podívejme se i do historie, kde najdeme skandálů podobných tomu současnému ve FIFA hodně.
Třeba takový pán se jménem Amadou-Mahtar M'Bow. Narozen v Senegalu, ale žijící v Maroku, protože se nemohl po svém neskutečném „bačování“ v Organizaci Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) ani vrátit domů. V letech 1974 až 1987 byl generálním tajemníkem UNESCO. Nastolil v této organizaci zavilý antiamerikanismus, skandálně manipuloval s rozpočty, toleroval uplácení a nakonec způsobil, že v polovině 80. let minulého století USA a Velká Británie z této organizace vystoupily. Jenže měl tehdy podporu socialistických zemí východní Evropy i rozvojových států Afriky, Asie a Latinské Ameriky.
Nebo OBSE – Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Ta se tváří, že „zabezpečuje mír a klid“, přitom nemá absolutně žádný vliv a funkcionáři pracují pouze pro sebe. Malá FIFA na „levicovém poli míru“. Stejní bafuňáři zde sedí dlouhá léta a za obrovské platy nedělají v podstatě nic. Jen se tomu otevřeně neříká korupce.
Nebo IPCC (Mezivládní panel pro změny klimatu, anglicky Intergovernmental Panel on Climate Change). Neprovádí žádný originální výzkum, nemonitoruje samotné klima a jiné přírodní fenomény, které s klimatem souvisí. Činnost spočívá jen v publikování speciálních zpráv. Za to mu v roce 2007 udělili „experti“ z norského Osla Nobelovu cenu míru (sic!) spolu s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem. Prezident Světové federace vědců (jak uvádí Wikipedie) dr. Antonio Zichichi v roce 2007 podepsal otevřený dopis 100 vědců adresovaný generálnímu tajemníkovi OSN. V tomto inspirativním dopise se mimo jiné píše: „Souhrny IPCC pro politiky připravuje relativně malý tým a závěrečné verze schvalují zástupci vlád. Většina vědeckých autorů a recenzentů a desítky tisíc dalších odborníků se přípravy těchto dokumentů neúčastní. Nemohou tedy správně odrážet konsensus mezi odbornou veřejností.“ Ale mohou, protože je zaštiťuje OSN a tu platí jednotlivé členské státy, a co země, to hlas.
To je jen několik příkladů, jak některé globální organizace fungují. Podobné kauzy a nesmysly se samozřejmě opakovaně objevují také v orgánech Evropské unie. Vždyť do těch dotací se dá schovat úplně všechno. Především ta korupce na nižší úrovni.
Monumentální skandál ve FIFA a úterní rezignace jejího šéfa Seppa Blattera jsou tedy pouze součástí systému, jejž si svět dobrovolně „buduje“ dlouhá desetiletí. Na další kauzy proto nebudeme čekat nijak dlouho.
