S debatou o přerozdělování uprchlíků po zemích Evropské unie se zásadně zapomíná na to, co s těmi imigranty vlastně bude dál. A je asi nekorektní říkat, že téměř negramotný muslimský pastevec ze Somálska je v Evropě nezačlenitelný. Ale musíme si položit a řešit i podobné otázky. Máme je řešit teď a ne až potom, když je problém už neřešitelný.
V debatě o kvótách a přerozdělování přistěhovalců se opakovaně objevuje tento argument: My je vlastně potřebujeme, protože se nemnožíme a až budeme staří, nebude tu kdo mít pracovat. I kdyby to byla pravda, rozhodně to neplatí pro většinu imigrantů, kteří se k nám přes Balkán a Středozemní moře hrnou.
Jsem zásadně proti přijímání uprchlíků z jiného civilizačního okruhu, zvlášť pokud jde o muslimy, a úplně mne děsí, jak levicoví intelektuálové srovnávají jejich situaci se situací našich emigrantů například do Německa v roce 1968.
Jsou to dva různé fenomény: Útěk Čechů z Československa po sovětské okupaci a útěk lidí z arabského kulturního okruhu a subsaharské Afriky před vysycháním jejich domoviny a přelidněním. Já vím, že ty lidi ženou jinak skutečně mimořádně neradostné podmínky ve vlasti - války v Sýrii, rozpad státu v Libyi, a především obrovská bída těch oblastí, a ještě navíc agresivní ideologie islámu. Chápu to na emoční, lidské úrovni.
Na úrovni rozumu ale propadám záchvatům paniky a říkám si: Ježišmarja, jen to sem nepouštět! Jsme samozřejmě povinni s rozpadem státních struktur postižených oblastí zachránit křesťany, a také jezídy, nám kulturně bližší. Izrael si zase odveze Židy. Ale - s kvótami či bez nich – musíme být mimořádně opatrní k usazování lidí úplně jiného sociokulturního zaměření.
Typický uprchlík do České republiky totiž není decentní syrský lékař z Homsu, ten pravděpodobně už skončil v Americe či Anglii. Ale spíše negramotný muslimský zemědělec ze Somálska či Súdánu, který se už nemůže kvůli nejrůznějším problémům doma uživit.
Takoví lidé však v Evropě mají jen minimální šanci najít legální a legitimní niku, prostor, kde by se uživili. Často nejsou schopni a ochotni se začlenit. Jejich asimilace by vyžadovala obrovské prostředky, které nemáme. Celé generace vykořeněných muslimů dnes vidíme například ve Francii a jiných západních zemích. Ani to není varování?
Ano, přistěhovalce budeme potřebovat. Ale spíše z Ukrajiny, Vietnamu, Číny, pracovité a kulturní lidi ze sociokulturně vyspělých zemí, kteří se zde snadno uživí vlastní prací a bezproblémově se začlení do našeho prostředí. Proti přílivu muslimů z Afriky a Blízkého a Středního Východu, se však musíme bránit. Jejich usídlování zde by vedlo ke vzniku rozsáhlých ghett bez pozitivního řešení.
