Desítka evropských státníků se v noci z 8. na 9. května zúčastnila pietního aktu na gdaňském poloostrově Westerplatte, kde před 70 lety vypukla druhá světová válka.

Desítka evropských státníků se v noci z 8. na 9. května zúčastnila pietního aktu na gdaňském poloostrově Westerplatte, kde před 70 lety vypukla druhá světová válka. Zdroj: profimedia.cz

Pieta na Westerplatte

Desítka evropských státníků se v noci z 8. na 9. května zúčastnila pietního aktu na gdaňském poloostrově Westerplatte, kde před 70 lety vypukla druhá světová válka.

Vzpomínkové akce sice byli přítomni mj. generální tajemník OSN Pan Ki-mun, prezidenti České republiky, Bulharska, Estonska, Litvy, Polska a Ukrajiny a slovenský premiér Robert Fico, chyběli však čelní představitelé tehdejších i nynějších spojenců Rzeczypospolité – Británie a Francie. Pietní akt na Westerplatte, jež se stalo symbolem polského hrdinství během obranné války v září 1939, proběhl tak trochu natruc pompézním oslavám Dne vítězství pořádaným v Moskvě.Co se tehdy na Westerplatte vlastně stalo?

Bránili se týden

Prvního září 1939 ve 4.45 h zahájila německá školní bitevní loď Schleswig-Holstein palbu na polskou základnu Westerplatte. Poté, co ustala kanonáda palubního dělostřelectva, vyrazila do útoku úderná rota SS Danziger-Heimwehr (Gdaňská domobrana) spolu s úderným oddílem Henningsen. Westerplatte bránila 182členná posádka pod velením majora Henryka Sucharského, vyzbrojená pouze těžkými pěchotními zbraněmi a jedním dělem ráže 75 mm. Měla za úkol zadržovat německý útok aspoň dvanáct hodin, ale nakonec čelila dvacetinásobné přesile týden, vázala značné nepřátelské síly a způsobila jim citelné ztráty. Jen z moře ji ostřelovalo 19 děl ráží 88 až 280 mm ze školní bitevní lodi Schleswig-Holstein, která připlula do Gdaňska na „zdvořilostní návštěvu“ již 25. srpna. Polský rozhlas denně vysílal zprávu Westerplatte se ještě brání, povzbuzující polskou posádku. Základna kapitulovala teprve 7. září poté, co obránci už nemohli evakuovat raněné a spotřebovali veškeré střelivo. Téhož dne agentura United Press hlásila z Berlína: „Německé ministerstvo války informuje, že německé přední oddíly jsou vzdáleny od Varšavy již jen 31 km. Polská posádka na Westerplatte se dnes před polednem po udatném boji vzdala.

Ministerstvo války se s plným uznáním vyjádřilo o odvaze polských vojáků.“Takže i když je poněkud nezvyklé slavit konec války právě tam, kde začala a kde Němci nakonec přece jen vyhráli, což kritizoval i polský exprezident Aleksander Kwaśniewski, jako výraz uznání hrdinům těžkých obranných bojů byla polská vzdoroakce naprosto oprávněná a je dobře, že ji prezident Miloš Zeman nevynechal.