Řecký hřbitov

Řecký hřbitov Zdroj: Profimedia

TEREZA STONIŠOVÁ: Utrápené Řecko má další raritu: V zemi došla místa k pohřbívání

Řecko je v posledních letech skloňované převážně v souvislosti s hlubokou finanční krizí. Ve spojitosti s touto zemí většinu lidí téměř nic jiného nenapadne. Tento stát má však nyní jiný významný, a přesto neřešený problém. Týká se pohřbívání.

O problému dnes informovala britská BBC. Řecko je poslední zemí Evropské unie, která nemá žádná krematoria. Tento způsob pohřbívání je zde přitom povolený devátým rokem. V roce 2006 byla kremace zákonem uznána jako druhý možný způsob pohřbívání, jenže k výstavbě krematorií zatím nedošlo. Věc skončila pouze u zákona, v praxi se nerealizovalo nic.

A tak pokud chcete v kterémkoli řeckém městě nechat pohřbít svého příbuzného, máte možnost si pouze pronajmout místo na hřbitově na dobu maximálně tří let. To by ještě nebylo nijak nestandardní, protože podobná praxe existuje i v České republice, ovšem v Řecku je doba tří let konečná. Po třech letech vám přijde oznámení, že doba pronájmu hrobu vypršela, a že se si máte vyzvednout ostatky svého blízkého. Tím vzniká kardinální problém!

Probíhá to tak, že si vyzvednete v plastové krabici kosti svého otce, matky, manžela, atd. Ba co víc, pohřbívání není nijak levná záležitost. Tříletý pronájem hrobu přijde až na 3000 eur, tedy v přepočtu zhruba na 82 tisíc korun.

Úcta k mrtvým se v Řecku příliš nenosí, popsal jeden z pozůstalých, Georg Vlassis, který řekl svůj příběh BBC. Jeho otec chtěl být spálen, a popel měl být rozprášen do moře. Alexander Vlassis to svému synovi před smrtí zdůraznil, protože věděl, že v Řecku jsou již kremace povolené. Georg však po smrti otce narazil na obtíž: Kremaci nebylo kde provést. Žádné krematorium zde neexistuje.

„Přišel jsem na hřbitov pro ostatky otce. Jenže jeho tělo ještě nebylo zcela rozložené, takže mi jej nedali,“ popsal Vlassis pro BBC. „Přišel jsem tedy znovu po několika měsících. A pak jsem dostal osatky svého otce v bílé plastové krabici, kde už byly jenom kosti,“ popsal svou zkušenost Georg.

A tak se Georg vydal na cestu po Řecku, protože v hlavním městě Athénách nebyla sebemenší šance najít hřbitov, který by ostatky přijal. Letěl na Korfu, o němž se dozvěděl, že na některém svém hřbitově (ne však v hlavním městě), ještě mají místo. Na letišti musel vysvětlovat, co je v jeho příručním zavazadle - ostatky otce… Akce se však zdařila, nejbližší příbuzný spočinul na zeleném ostrově Korfu.

Příběh Georga ale není nijak neobvyklý. Podle informací BBC se v Řecku, kde je výrazné procento řeckokatolických duchovních a věřících, blokuje výstavbu krematorií právě církev. Církevní hodnostáři totiž uvádějí, že kremace je nepřípustným násilím na mrtvém.

Laxnost a zdlouhavost rozhodování ohledně výstavby krematorií a neustále finanční problémy způsobily, že tento problém nyní v Řecku narůstá do obřích rozměrů. Nedávno proto vznikl zvláštní Výbor pro kremaci, jehož analýzy potvrdily, že kremace by finančně vyšla na polovinu toho, co běžný pohřeb. Anthony Alakiotis, který výbor zakládal, proto věří, že se podaří striktní názory církve vzhledem k současné neúnosné situaci časem zlomit.