Pamatuji si na to jako dnes – po volbách v červnu 2006 tehdejší premiér a předseda ČSSD Jiří Paroubek obvinil ve svém expresivním povolebním projevu některé novináře, že „pracovali v žoldu ODS“. Jmenoval i Karla Steigerwalda, mého tehdejšího kolegu v redakci MF Dnes. Paroubek se, jako mnohokrát, mýlil. Pokud totiž Steigerwald v něčím žoldu pracoval, tak to byli jeho čtenáři. A je tak tomu pořád. I teď, kdy Karel, který o víkendu oslavil své 70. narozeniny, píše pro Reflex.
Karel Steigerwald měl a má v případě své žurnalistické kariéry vždy mnoho nadšených příznivců, ale i hodně zatvrzelých odpůrců. Důvod je jednoduchý. Píše způsobem, který je pro některé lidi až nesnesitelně sžíravý a přitom vždy poukazuje i na některé slabé stránky české povahy. Vysmívá se jim, ironizuje je, pak navrhne řešení, hledá cestu, jak se zachovat, co udělat. Ne každý to snese.
Navíc Steigerwald není typický novinář, přestože v 90. letech byl zástupcem šéfredaktora Lidových novin a 18 let pracoval jako komentátor v deníku MF Dnes. Často jsme s kolegy například dumali nad tím, co jsou to vlastně za útvary, které se na stránkách novin pod jeho jménem objevovaly. Sám jsem si s tím léta neuměl poradit. Komentář to nebyl, analýza to nebyla. Byl to vždy jakýsi malý dramatický kus. Karel si vytvořil vlastní nenapodobitelný styl psaní, který absolutně nezapadá do novinářských škatulek. Popřel v tomto směru dokonce některá pravidla. V tom je zcela výjimečný a neopakovatelný.
Skvělým způsobem využívá všechna zákoutí češtiny, hraje si se slovíčky, aby vzápětí přišel úder. A ten úder někdy pořádně bolel – zejména některé politiky, pleticháře, tuneláře, hlupáky a namyšlence. To, že ho nesnášel Jiří Paroubek, bylo proto naprosto normální, jsou to dva odlišné světy, které oba vyznávají.
Pokud by se dal Karel Steigerwald, milovník dobrého umění a dobrého vína, k někomu v české novinařině porevolučních 25 let přirovnat, tak to byl kreslíř Vladimír Jiránek. Oba se naprosto vymykali průměru a nabourávali zavedená klišé.
Má to i své příčiny. Steigerwald je dramatik, televizní a filmový scenárista, dramaturg. Navíc začal do významných českých novin a časopisů psát ve zralém věku, kdy už byl jeho pohled na svět, společnost i politiku zformovaný a jasný.
Na Karlových novinářských textech je vidět samozřejmě i vliv jeho další tvorby. Vystudoval totiž scenáristiku na pražské FAMU a byl i scénáristou Filmového studia Barrandov. Psal a píše divadelní hry (například Dobové tance, Neapolská choroba, Tatarská pouť, První kroky demokrata, Nobel, Horáková x Gottwald, Políbila Dubčeka), ale je také autorem libreta k muzikálu Excalibur.
A ještě malá poznámka, k tomu žoldu, o kterém kdysi hovořil Jiří Paroubek. Před časem Steigerwald opustil redakci MF Dnes, protože nechtěl být „v žoldu“ oligarchy Andreje Babiše, který propojil své podnikatelské, politické a mediální aktivity. Nemínil tomu asistovat.
Karle, blahopřejeme ke krásným 70. narozeninám a věříme, že nás všechny budeš dál svoji tvorbou těšit, bavit, učit, hladit i rozčilovat.
