Pokud chceme pochopit chování ruského prezidenta Vladimíra Putina, je nutné se vrátit k letům, která strávil jako agent ve službách KGB ve východním Německu. Zevrubná analýza britské BBC nyní přichází s „teorií všeho“, která vidí příčinu a následek v jedné klíčové noci těsně po pádu Berlínské zdi.
Psal se 5. prosinec 1989. Drážďany pomalu ulehaly do další chladné noci, od pádu železné opony uplynulo pouze několik týdnů. Východoněmecký socialismus se dal pomalu na ústup, stejně jako některé aktivní skupiny tajných služeb, které v místě rozděleného Berlína působily. Po ulicích se shromažďovaly davy demonstrantů, a skupina pak spontánně zamířila k drážďanskému sídlu německé pobočky KGB.
Kolegové z KGB
BBC cituje výpověď jednoho z mužů, který se tenkrát protestu účastnil. Pamětník Siegfried Dannath popisuje, jak přítomnost budoucího ruského prezidenta u budovy KGB donutila dav, aby do budovy KGB nevtrhl, a nedošlo tak ke konfliktu, který by možná měl za následek i krveprolití. „Řekl nám, ať se nesnažíme se dostat dovnitř do budovy. Mí kolegové jsou ozbrojeni, a nebudou se bát v případě nutnosti použít zbraň.‘“
Toto prohlášení prý ovlivnilo dav natolik, že se nikdo z přítomných nepokusil do budovy vtrhnout. Mnohem více než slova samotná prý působila Putinova osoba.
„Moskva mlčí“
Podle dalších svědectví se pak Putin ztratil v útrobách sídla a telefonicky se spojil s velitelstvím Rudé armády, kterou ve vypjaté situaci požádal o posilu proti rozzuřeným demonstrantům. A právě odpověď, kterou obdržel od zmíněné centrály, podle serveru BBC změnila téměř vše. „Nemůžeme dělat nic bez přímého rozkazu z Moskvy,“ uslyšel tenkrát Putin ve sluchátku. „A Moskva nyní mlčí.“
„Tato slova se později stala pro Putina klíčová,“ uvádí se ve ve zprávě zmíněného britského zpravodajského portálu. Údajně tenkrát došlo k okamžiku, kdy si mohl říct, že mlčí-li Moskva, on se jí stane sám. Sever BBC dokonce užil výraz, že jej toto prohlášení „léta pronásledovalo“.
„Myslím, že toto je klíč k pochopení Putina,“ popsal pro BBC německý historik Boris Reitschuster. „Měli bychom nyní jiného Putina i jiné Rusko, nebýt Putinových let v Německé demokratické republice,“ dodává historik. Podle něj mu pobyt v Německu dal klíčovou životní zkušenost.
„Mají tu čisté ulice“
O letech, která strávil Putin coby agent KGB v Německu, nevíme mnoho. Zajímavá je ale krátká výpověď manželky Vladimira Vladimiroviče Ludmily, která se nechala slyšet, že se v „V Berlíně žilo úplně jinak než v SSSR. Přičemž coby demonstraci svého tvrzení použila větu, že na rozdíl od SSSR mají v Německu mnohem čistší ulice.“ Putinovi žili v činžovním domě, kde se soustřeďovaly rodiny jak agentů KGB, tak východoněmecké zpravodajské služby známé jako Stasi. Putinova žena Ludmila také v jednom z mála rozhovorů, které poskytla, uvedla, že si zaměstnanci zpravodajské služby Stasi žili na mnohem vyšší noze, než agenti KGB.
V tomto směru si tedy Putin coby prezident rozhodně polepšil.
