Jiří X. Doležal: 10 důvodů proč má být očkování dětí povinné | Reflex.cz
reklama
nahoru

Jiří X. Doležal: 10 důvodů proč má být očkování dětí povinné

Jiří X. Doležal 22. března 2015 • 07:00
Jiří X. Doležal: 10 důvodů proč má být očkování dětí povinné
Očkovat
• foto: 
Marek Douša

Ústavní soud na začátku března konstatoval, že přijetí do jeslí či mateřské školy lze podmínit očkováním dítěte. Kvůli tomu opět ožila hysterická kampaň hospodyněk proti povinnému očkování. Nelíbí se jim, že zlí lékaři chtějí do jejich dítka píchat jehlou. Ve skutečnosti je očkování – spolu s vynálezem antibiotik – nejdůležitějším objevem současné medicíny, bez kterého by dodnes trvaly středověké mory.

reklama

1. PROTOŽE NEJSEM NASTYDLEJ

Od té doby, co nám někdy před deseti lety vydavatelství zajistilo jako zaměstnanecký bonus očkování proti chřipce, jsem očkován pravidelně každý podzim. Chřipku jsem od té doby neměl – to mě nepřekvapilo. Zaskočilo mě ale, že po očkování proti chřipce je mé tělo skoro stoprocentně odolné proti nejrůznějším virózkám a nachlazením, která se nedostavují, ani když v prosinci omylem spadnu do rybníka a promrznu skrz naskrz.

2. PROTOŽE OČKOVÁNÍ CHRÁNÍ, I KDYŽ NEZAÚČINKUJE STOPROCENTNĚ

Můj kamarád – letos slaví 75 – se nechává očkovat proti chřipce zcela pravidelně. Je totiž lékař. Na podzim se nechal očkovat jako každý rok, ale kmen chřipky zmutoval jinak, než předpokládali výrobci vakcíny, takže letos očkování nechrání naplno. Chřipku tedy také dostal – ale i na jinak zmutovaný kmen zafungovala vakcína tak efektivně, že byl za tři dny zdráv. V jeho věku se přitom dá na chřipku „pohodlně“ umřít.

3. PROTOŽE UŽ NEPOTKÁVÁME LIDI S POĎOBANÝM OBLIČEJEM

Jedním z nejstrašnějších „morů“, které kdy lidstvo stíhaly, byly epidemie černých neštovic. Intenzívní vakcinační celosvětová kampaň k jejich vymýcení začala v roce 1967. V té době se neštovice vyskytovaly ve 42 zemích, od Jižní Ameriky přes Afriku až po Asii. Ročně onemocnělo až patnáct miliónů lidí, dva milióny jich na pravé neštovice zemřelo. V Česku se úmrtí na tuto nemoc sledují od roku 1882. Ten rok u nás onemocnělo 8739 lidí, z nich 1594 zemřelo. V roce 1977 byly pravé neštovice vymýceny, poslední případ v Somálsku před skoro čtyřiceti lety uzavřel kapitolu této nemoci a přesunul ji do historie. Černými neštovicemi již díky očkování netrpí na planetě nikdo. Proto bylo očkování celosvětově ukončeno v roce 1980.

4. PROTOŽE UŽ NEMÁME KVANTA DĚTÍ S BERLIČKAMI

Česká republika na jaře 1960 vyhlásila válku dětské obrně, široce rozšířené nemoci, která u většiny nakažených dětí probíhala bez příznaků. U těch, u nichž ale propukla, vedla k celoživotním ochrnutím – a deset až patnáct procent nemocných zemřelo. V šedesátém roce u nás bylo naočkováno 94 procent dětí do patnácti let. V prvním pololetí 1960, kdy vlna očkování probíhala, propuklo 33 onemocnění, od poloviny téhož roku se u nás nevyskytl žádný případ neimportované paralytické poliomyelitidy – česky zvané dětská obrna. Československo se v roce 1961 stalo první zemí na světě, kde byla poliomyelitida beze zbytku vymýcena. Zato v Nizozemsku, v náboženských komunitách odmítajících očkování, se epidemie dětské obrny opakovaly od té doby několikrát.

5. PROTOŽE UŽ DĚTI ČERNĚ NEKAŠLOU

Od počátku sledování na našem území zemřely na černý kašel ročně stovky až tisíce osob (v roce 1890 – 5432, v roce 1900 – 2165). Po vynálezu antibiotik se počty mrtvých snížily, ale zlom vyvolalo až hromadné očkování v padesátých letech. Černý kašel prakticky vymizel, a když už se vyskytne, má lehčí, nesmrtící průběh. Alarmující jsou proti tomu čísla z Británie. Tam byl roční výskyt choroby kolem sta tisíc nemocných, po zavedení očkování v roce 1950 z nich v roce 1972 zůstalo 2069 nemocných. Pak proběhly hysterické kampaně proti (nepovinnému) očkování, rodiče se vyděsili, takže v roce 1975 už byla proočkovanost dětské populace jen třicet procent. Téměř okamžitě propukla epidemie černého kašle a pak se opakovala ještě jednou, a to v letech 1977 až 1979.

6. PROTOŽE UŽ DĚTI NEVĚDÍ, CO ZNAMENÁ SLOVO TUBERÁK

Strašákem generace mých rodičů byla tuberkulóza. Když někdo kašlal jako tuberák, značilo to brzký konec, zvlášť u dětí. V roce 1946 (tři roky před zavedením povinného očkování dětí proti tuberkulóze) bylo u nás zaznamenáno 749 úmrtí tuberkulózou nemocných dětí. Po šesti letech systematického povinného očkování, v roce 1955, klesl počet mrtvých na padesát tři. Mezi lety 1981 až 2000 došlo v naší zemi k jednomu jedinému úmrtí dítěte na tuberkulózu. Očkování později zůstalo povinné jen pro ohrožené děti, ne pro všechny.

7. PROTOŽE S PŘÍLIŠ JASNÝMI ČÍSLY SE PROSTĚ NEDÁ DISKUTOVAT

Všechny choroby, proti nimž se začalo masově očkovat, se rázem staly vzácnými a frekvence výskytu poklesla někdy až o několik řádů. Nejedná se jen o výše jmenované „velké“ choroby, ale i o obyčejné spalničky, záškrt a tetanus. Posuďte sami: před zavedením očkování: spalničky – ročně desetitisíce nemocných (včetně autora tohoto textu), desítky mrtvých; záškrt – desetitisíce nemocných a tisíce mrtvých; tetanus – desítky nemocných a mrtvých. Po zavedení očkování: ojediněle se vyskytující tetanus, jednotky případů spalniček a žádný záškrt. Úmrtí na tři výše uvedené nemoci nejsou od zavedení očkování vůbec žádná. Chápu biomatky, že se bojí jehel. Není však třeba nijak zdůrazňovat, že žena, která odmítne očkování svého dítěte, vystavuje potomka zcela zbytečně a svévolně výrazně vyšším zdravotním rizikům. Přes čísla o poklesech výskytu chorob následkem zavedení povinných očkování prostě nejede vlak, ať mi všichni alternativci prominou. Napadat tak jasná fakta z racionálních pozic nelze.

8. PROTOŽE ŽIJEME NEZDRAVĚ

Když už žijeme jako čuňata, opíjíme se, cpeme se bůčkem, cukrem, hulíme, kouříme, šňupeme, nespíme, stresujeme se, nemáme žádný pohyb, tak alespoň pár píchnutí jehlou bychom pro své zdraví a zdraví potomků snést mohli.

9. PROTOŽE HLAVNÍ PROPAGÁTORKA NEOČKOVÁNÍ DOSTALA ZLATÝ BLUDNÝ BALVAN

Spolek Sisyfos, složený z předních českých vědců, každoročně uděluje ocenění Bludný balvan za nejzásadnější hlásání pavědy. Za rok 2013 zlatý Bludný balvan získala MUDr. Ludmila Eleková, hlavní apoštolka vzpoury proti očkování u nás. „Oceněna“ byla za výrok: „Studie potvrzují, že když zdvojnásobíte počet vakcín, zdvojnásobíte kojeneckou úmrtnost v dané zemi. Očkování děti zabíjí.“ Porota vzala v potaz také její vědecké publikace. Ta nejzásadnější vyšla v edici Knihovnička Meduňky a jmenuje se Očkování, jeho účinky, následky a jejich léčba I. a II.“

10. PROTOŽE OČKOVÁNÍM CHRÁNÍME NEJEN SEBE, ALE I OKOLÍ

Neočkované dítě, které chodí do školky plné očkovaných spolužáků, je samozřejmě ve výhodě. Díky okolí mu hrozí jen malá pravděpodobnost nákazy, ono samo se však na kolektivní infekční bezpečnosti nepodílí. Když budou stejně sobecky uvažovat rodiče všech dětí, je kolektivní imunita v háji za rok. Rizika očkování jsou realitou, postihnou ale pacienty s pravděpodobností řádově menší než ta rizika, která přináší onemocnění, proti němuž se očkovalo.

Text původně vyšel v tištěném Reflexu č.11/2015.

Jiří X. Doležal


Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama