Hana a Antonie

Hana a Antonie Zdroj: YouTube.com

VILIAM BUCHERT: Lhali Pákistánci našim úřadům o únosu dvou Češek? Dva roky totiž nic nevyšetřovali

Zítra uplynou přesně dva roky, co byly v pákistánské provincii Balúčistán uneseny dvě mladé české ženy - Antonie Chrástenská a Hana Humpálová. Objevily se pak na videu, ale rok a půl se o nich nic neví. A je velkou otázkou, zda pákistánští politici našim úřadům nelžou. Důvodů je hned několik. Reflex.cz k tomu zjistil zajímavé, ale varující podrobnosti.

Předseda pákistánského senátního výboru pro zahraniční vztahy Hadží Muhammad Adél se v listopadu 2013 v Praze sešel s rodinami unesených Češek a ujistil je, že „dívkám by se v zajetí nemělo nic stát“. Jak to mohl vědět? A nelhal jim přímo do očí? Nechlácholil je pouze? Výsledky vyšetřování podle nových zpráv totiž ukazují, že Pákistánci nezjistili vůbec nic.

Minulý týden vystoupil v pákistánském senátním výboru pro vnitřní záležitosti generální ředitel Národního krizového centra Saúd Azíz a zákonodárcům předložil zprávu, která ukazuje, že vyšetřování je pořád na samotném začátku. A to i po dvou letech.

Jednání pákistánských zákonodárců popisují místní vlivné anglicky psané noviny Dawn. Azíz na schůzce oznámil, že vláda v Islámábádu se chce spojit s kabinetem Afghánistánu, aby na případu spolupracoval. Jenže vláda v Kábulu neovládá velké části své země, jak by tedy mohla spolupracovat, není jasné. A opět – proč až po dvou letech? Podle Pákistánců proto, že české ženy jsou „možná“ v Afghánistánu.

Azíz také sdělil, že pákistánská tajná služba (ISI) byla požádána, aby se pokusila vysledovat místo, kde mohlo být nahráno video, na němž se Chrástenská a Humpálová objevily v srpnu 2013. Na videu se v závěru objevila věta, jež naznačuje, že zájmem únosců je propuštění ženy označované jako dr. Aafiia. Je tím míněna pákistánská neuroložka Áfija Siddikíová, která studovala ve Spojených státech. Poté odjela zpět do Pákistánu a začala podle Američanů pracovat pro teroristickou síť al-Ká’ida. V USA byla proto v roce 2010 zatčena a odsouzena na 86 let vězení.

Teď Pákistánci zkoumají video staré rok a půl? Proč až teď?

Pan Azíz také oznámil, že navštíví Balúčistán, bude jednat o únosu s místními úředníky a dá do dvou týdnů vědět, co zjistil. Po dvou letech…

Samotná zpráva v Senátu pak konstatovala, že případ se konkrétně odehrál na železničním přejezdu Alam Rek, asi 15 kilometrů od města Nok Kundi. To se nachází necelých 100 kilometrů od hranic s Íránem. Češky cestovaly autobusem do Indie přes Pákistán právě z Íránu.

Samotný únos se podle zprávy odehrál takto: Autobus zastavilo 10 až 12 ozbrojených mužů, někteří z nich měli na sobě policejní uniformy pohraniční stráže. Jeden z únosců měl vysílačku a několik z nich bylo ozbrojeno samopaly typu kalašnikov AK-47. Podle řidiče autobusu, jenž se jmenoval Manú Chán, nastoupili do vozu dva lidé, kteří se představili jako pracovníci tajné služby (ISI). Ženy doprovázel skutečný místní policista jménem Sepoj Nauroz, kterého prý únosci fyzicky napadli, když protestoval proti zadržení Češek. Útočníci pak donutili ženy, ať nastoupí do jejich vozidla, jež se prý vydalo směrem Afghánistán.

Hranice Afghánistánu se nacházejí kolem 40 až 50 kilometrů od místa únosu. Ale podle dostupných map k nim z toho místa žádná cesta pro auta nevede. Samozřejmě se mohlo jednat pouze o přesun na jiné určené místo a dál pokračovat jiným způsobem. Jestli ale skutečně zamířili únosci s Češkami do Afghánistánu, to nikdo netuší.

Při jednání minulý týden pak pákistánský senátor Fátih Muhammad  Hasní vyjádřil podiv nad tím, že ženy byly uneseny už před dvěma lety, ale od té doby se pořádně nic nevyšetřovalo. Dodal, že „incident je skvrnou na pověsti země“.

Co tedy vlastně Pákistánci za dva roky vyšetřili? Podle všeho nic. A snažili se vůbec o to? Ani na to nemůžeme dát žádnou jasnou a kladnou odpověď. Zpráva v senátním výboru to nenaznačuje.

Kde se nacházejí Antonie Chrástenská a Hana Humpálová, nevíme. Netušíme ani, v jakém jsou stavu. Můžeme se pouze modlit a doufat, že jsou pořád naživu. Únosci se neozvali, a žádná vyjednávání s nimi proto nikdo zřejmě ani nevedl. Pákistánské úřady přes všechny proklamace v tomto případu jednoznačně selhaly.