Na té absurdní historce je nejzajímavější, že naštvané obyvatelstvo nevyšlo do ulic. Cynicky si z nás utahují a my nic. Ostatně i do Reflexu o tom tentokrát nepíše někdo přes žaloby nebo revoluce, ale šéf kulturní rubriky. Tak my se v Česku vyrovnáváme s arogancí.
Asi to zaregistrovali i mimopražští: v tunelu Blanka chystali slavnostní otevření, a když chtěli připojit pípu a gril, všimli si, že jim zplesnivěly dráty. Vysvětlili to snadno: slejvákem před dvěma lety. To se přece stává – dáme to na pojišťovnu, kabely vyměníme, vždyť se nic neděje.
Chápete to? Ten tunel je celý pod zemí, část pod řekou. Podél vozovky kanály. V kanálech kabely. A nepočítá se s tím, že by tam mohla být vlhkost? Jenže vody tam bylo půldruhého metru. Jsou tam ještě jiné vychytávky? Asfalt, po němž se nesmí jezdit? Větrání, které zničí výfukové plyny?
Nevěřím jim ani slovo. Kdyby to s tím deštěm byla pravda, proč by dráty ne-
usušili po dešti v létě 2013? Proč to začali řešit měsíc před otevřením? Kašlali na to? Nebo se báli říct pravdu? Nikdo se do těch šachet nepodíval? Nikdo tu stavbu nekontroloval? Měli důležitější práci? Byla tam tma a mokré dráty neviděli? Vládne v Blance totální chaos?
Anebo je to celé jinak? Co když tam Metrostavu zatéká doteď? Nebo ČKD PRAHA DIZ namontovala blbé dráty? Nebo to jen špatně naprojektovali? Nebo to soudruzi z IDS špatně dozorovali? A město špatně kontrolovalo? Teď hrají společnou etudu: radní Dolínek je jakoby rozzlobený, Metrostav posílá do médií mluvčího, aby to svedl na živly, stavební dozor řeší svůj honorář, ČéKáDé se těší na zakázku.
A dál? Tunel bude zavřený, město ucpané, lidi naštvaní, neprovoz bude stát další milióny, firmy se tam budou živit dál. Oprava prý bude trvat tak dlouho, jak dlouho bude trvat, a cena půjde do stovek miliónů. Kolik že by stačilo na zvýšení platů třeba zdravotních sester? Dostanou to kabeláři. Radní sice říká, že Prahu to nebude stát ani korunu – ale vsaďte se: nakonec to Praha zaplatí. I kdyby si zas musela zahrát na arbitráž – trik, jak se mimosoudně domluvit na čemkoli. Nedávno jsme takto poslali Metrostavu sporné čtyři miliardy – prý radostně. Teď stejnou metodou něco radostně pošleme IDS.
Za kmotrů by se to nestalo – i to jsem teď slyšel. Jen kdyby je to prý nechali dokončit. Uměli věci zorganizovat, sladit zájmy: opatřit peníze a správně motivovat zúčastněné. Těm kdyby zvlhly kabely, vyměnili by je rychle a potichu. Část rozpočtu by šlohli, ale v tunelu by se už možná jezdilo, protože pro mafii je bezpečnější, když krade z něčeho, co funguje. Však se říká „organizovaný zločin“, ale nikdy „organizovaná státní správa“.
A závěr? Blanku je možné s jistou dávkou optimismu považovat za dítě přechodného období: Pavel Bém to zahajoval ještě postaru domluvou, dokončena však má být podle opravdových smluv. Stát si honí sebevědomí na těch nejmenších, ale s velkými firmami smlouvy vybojovat neumí. Pamatujete na loňský příběh Miloslavy Pošvářové, kontrolorky kvality na ŘSD? Právě ona volala po přesných a úplných smlouvách a jejich nelítostné kontrole. Nazvali ji kverulantkou, skoro autistkou, spojili se proti ní do jednoho šiku, vyrazili ji z ŘSD, chvíli pracovala pro ministra Prachaře, ale vysvětlili mu, že s ní bude mít jen problémy. Kde je jí teď konec.
Buď nechejme úřadovat kmotry, ale ať to dotáhnou do konce. Nebo to budou řešit úředníci, ale ať k tomu přistupují jako paní Pošvářová. Do té doby si z nás všechny ty Metrostavy, IDS, DIZ budou dál utahovat a Blanka se neotevře nikdy.
